10 C 147/2022-18 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne 7. 1. 2022 při jízdě autobusem linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní se nemohla žalovaná prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Proto požaduje žalobkyně úhradu jízdného a přirážky k jízdnému v celkové výši 1 530 Kč. Tuto částku neuhradila žalovaná ani na základě předžalobní upomínky. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy v [obec] provozovaným žalobkyní, když dne 7. 1. 2022 cestovala autobusem linkou [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, přirážku k jízdnému žalobkyni dosud nezaplatila. Ze smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně vyplývá, že výše jízdného činí 30 Kč a výše přirážky činí 1 500 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 14. 3. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení shora specifikované částky a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob a dále podle § 18a odst. 1, 2 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, kdy osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přirážka nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro drážní a silniční dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně ani nezaplatila přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky zcela důvodný, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.