10 C 16/2022-20 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou dne [datum]. Na kontokorentním účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 525,41 Kč, který žalovaná nevyrovnala ani na základě předžalobní výzvy. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, která nyní požaduje úhradu dlužné jistiny a dále příslušenství ve formě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila souhlas s vyhlášením rozhodnutí, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze žalobkyní předložených listin soud učinil následující skutkové závěry. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalované poskytnout kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], úrok z úvěru byl sjednán ve výši 18,90 % ročně. Žalovaná sjednanou částku kontokorentu překročila, proto původní věřitel převedl pohledávku ve výši 4 525,41 Kč na evidenční účet nepovolených debetních zůstatků a úvěr k [datum] zesplatnil. Žalovaná již neuhradila na svůj shora specifikovaný dluh ničeho a právní předchůdce žalobkyně proto pohledávku postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná upomínána o zaplacení dluhu a zároveň byla upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání. Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru dle § 2395 o. z., na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky, které žalovaná v rozporu se smluvními ujednáními dosud v plné výši neuhradila. Proto soud žalobě co do žalované jistiny zcela vyhověl, stejně jako co do smluvního úroku a úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, který byl požadován v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 525,41 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.