10 C 164/2022-37 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., a to v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 k vozidlu [registrační značka], v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 k vozidlu [registrační značka], v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 k vozidlu [registrační značka] a v období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 k vozidlu [registrační značka]. Žalovaná částka představuje neuhrazené příspěvky v souhrnné výši 31 035 Kč. Žalované částky nebyly žalovaným uhrazeny ani na základě předžalobní výzvy zástupce žalobkyně. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů – dvou výzev ze dne 2. 12. 2020, a dále výzev ze dne 31. 12. 2020 a dne 10. 5. 2021 včetně dokladů o odeslání, upomínek a předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2021 včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalovaný v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 k vozidlu [registrační značka], v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 k vozidlu [registrační značka], v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 k vozidlu [registrační značka] a v období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 k vozidlu [registrační značka] jako provozovatel těchto vozidel nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem pro shora specifikovaná období. Žalobkyně dne 2. 12. 2020, 31. 12. 2020 a dne 10. 5. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do svého garančního fondu, který za výše uvedená období činil v souhrnu 31 035 Kč a sestával ze základu příspěvku 29 835 Kč a poplatků za mimosoudní uplatnění práva ve výši 1 200 Kč. Konkrétně dne 2. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 2x 7 930 Kč a 2x 300 Kč na poplatcích, dne 31. 12. 2020 k zaplacení částky 7 995 Kč a poplatku ve výši 300 Kč a dne 10. 5. 2020 k zaplacení částky 5 980 Kč a poplatku ve výši 300 Kč. Protože žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2021 Ani poté však žalobkyni ničeho nezaplatil. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 31 035 Kč skládající se ze základu příspěvku 29 835 Kč a poplatků za mimosoudní uplatnění práva podle citované vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 1 200 Kč, ale také ohledně úroků z prodlení, a to na základě § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 646 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 194 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 035 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.