10 C 172/2022-35 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojistitele vůči žalovanému na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění vozidla [registrační značka] uzavřené mezi účastníky řízení dne 20. 7. 2020 s počátkem pojištění k témuž dni, a to za pojistné období od 20. 10. 2021 do 19. 1. 2022, kdy byla smlouva ukončena, a úroku z prodlení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen včas podaným odporem žalovaného. Žalovaný se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil s odůvodněním, že si není vědom vzniku prodlení s placením pojistného. Žalobkyni řádně plnil smlouvou sjednané splátky pojistného, kdy takto zaplatil dne 20. 7. 2020, 21. 10. 2020, 21. 1. 2021, 21. 4. 2021, 21. 7. 2021, 23. 3. 2021 vždy částku 1 254 Kč a dále dne 21. 10. 2021 na základě výzvy žalobkyně zaplatil dvěma platbami po 1 254 Kč pojistné předem až do července 2022. Žalobkyně tedy smlouvu vypověděla bezdůvodně, a pokud pojištění zaniklo ke dni 19. 1. 2022, eviduje naopak žalobkyně na pojistném přeplatek, který žalovanému dosud nevrátila. 3. Žalobkyně potvrdila přijetí plateb označených žalovaným v celkové výši 10 032 Kč. Poukázala však na skutečnost, že pro období od 20. 7. 2021 do 19. 7. 2022 byla výše pojistného v souladu s klientskou smlouvou upravena na 1 908 Kč čtvrtletně; o tom byl žalovaný písemně vyrozuměn. Dále žalovaný nedoložil stav tachometru vozidla ke konci rozhodného období, k čemuž se ve smlouvě zavázal a žalobkyně tak musela dopočítat pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů, tzn. 25 000 km ročně. Žalobkyně v důsledku platby ve výši 504 Kč provedené žalovaným v průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět a nadále požadovala zaplacení částky 1 051 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným pro období od 2. 2. 2022 do 26. 6. 2022 částkou 73 Kč a dále od 27. 6. 2022 z částky 1 051 Kč v zákonné výši. Soud tedy postupem podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v této části zastavil (výrok II. tohoto rozsudku). 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 19. 10. 2022. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný navrhl odročení jednání; tomuto návrhu soud nevyhověl. Žalovaný se k jednání nedostavil. Z tohoto důvodu postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo dne [datum] k platnému uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve které se žalovaný zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 1 254 Kč splatné čtvrtletně. Od 20. 7. 2021 došlo ke změně výše této čtvrtletní platby na 1 908 Kč. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem žalobkyně ze dne 20. 7. 2021, současně byl žalovaný upozorněn, že stav tachometru ke konci rozhodného období žalobkyni nedodal a výpočet pojistného byl proveden z maximálního počtu ujetých kilometrů - 25 000 km ročně, čímž vznikl žalovanému nedoplatek na pojistném ve výši 2 755 Kč. Současně v dopisu žalobkyně uvádí, že pokud žalovaný do konce týdne zašle stav tachometru, vyúčtování bude automaticky přepočteno. Účtování pojistného podle počtu ujetých kilometrů ve výši 9 500 – 10 500 km ročně bylo sjednáno v rámci smlouvy uzavřené mezi účastníky, kde byl rovněž dohodnut způsob výpočtu pojistného v případě, kdy klient ke konci rozhodného období nedoloží stav tachometru navýšením ceny pojištění na úroveň odpovídající nejvyššímu možnému nájezdu (25 000 km), a to i zpětně. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Žalovaným provedené platby tak byly žalobkyní započteny na pojistné splatné dne 20. 7. 2020, 20. 10. 2020, 20. 1. 2021, 20. 4. 2021 vždy ve výši 1 254 Kč, dále na nedoplatek pojistného ve výši 2 755 Kč a na pojistné splatné dne 20. 7. 2021 ve výši 1 908 Kč. Zbývající zaplacená částka 353 Kč byla žalobkyní započtena na pojistné splatné dne 20. 10. 2021. Na pojistném splatném tohoto dne tak žalovaný dosud nezaplatil částku 1 555 Kč, kterou žalobkyně oprávněně požadovala zaplatit podanou žalobou. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto částku nezaplatil ani na základě výzvy ze dne 19. 12. 2021, došlo ke dni 19. 1. 2022 k zániku pojistné smlouvy. Následně zaslala dne 14. 2. 2022 žalovanému předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně. I přesto po zániku smlouvy žalovaný žalobkyni dlužil uvedenou částku, z níž část zaplatil až po zahájení řízení před soudem. 6. Soud věc právně posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, dále dle § 2782 odst. 1 o. z., dle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, a dále dle § 1970 o. z. podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil pojistné podle výše uvedené pojistné smlouvy za pojistné období od 20. 10. 2021 do 19. 1. 2022 v částce 1 051 Kč, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, jejichž zaplacení požadovala žalobkyně pouze v částce 1 489 Kč odpovídající nákladům na zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, odměně stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhradě výdajů stanovené dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé), a dále dle § 137 odst. 3 o. s. ř. dani z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Platební místo pak bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.