10 C 173/2022-15 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen hradit podle pojistné smlouvy [číslo]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout a závazek žalovaného hradit pojistiteli pojistné čtvrtletně ve výši 883 Kč ve čtvrtletních splátkách. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 6. 8. 2021 do 26. 10. 2021, kdy pojištění zaniklo. Ke dni podání žaloby není dosud uhrazena dlužná částka pojistného ve výši 788 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 14. 2. 2022 byl žalovaný upomínán o zaplacení shora uvedených dlužných částek. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dále byl nárok žalobkyně posuzován s přihlédnutím k § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li zákon jinak. Pojistná smlouva obsahuje vždy i výši pojistného, jeho splatnost a způsob placení. Při rozhodování o nároku žalobkyně soud vycházel také z § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl, co do jistiny i úroku z prodlení, když výše přiznaného zákonného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 788 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a.t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 1 489 Kč. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.