10 C 182/2022-29 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] smlouvu o poskytnutí úvěru na tomto sporožirovém účtu, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr a žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně příslušenství. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzvána, avšak ke dni podání žaloby neuhradila ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr až do limitu 5 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroků ve výši 18,90 % ročně s tím, že úvěr musí být splacen nejpozději do jednoho roku od jeho čerpání. Žalovaná smluvní podmínky porušovala, a proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a dne 1. 4. 2021 byla jeho pohledávka vůči žalované převedena na evidenční účet. Výzvou ze dne 21. 1. 2022 byla žalovaná upomínána o zaplacení dluhu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k datu 1. 9. 2021 žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 2 345,67 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného k 1. 9. 2021 částkou 119,36 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného k 1. 9. 2021 částkou 161,37 Kč a dále z úroku a úroku z prodlení běžícího od 2. 9. 2021 do zaplacení. Soud úvěrovou smlouvu právně posoudil dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obchodní zákoník). Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované kontokorentní úvěr až do limitu 5 000 Kč. Vzhledem k neplnění povinností dle této smlouvy žalovanou původní věřitel přistoupil k zesplatnění úvěru a tak dle § 351 odst. 2 obchodního zákoníku žalované vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Protože žalovaná dosud žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci dlužnou částku ze smlouvy o úvěru nezaplatila, uložil soud žalované tuto povinnost rozsudkem, stejně jako povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s úhradou peněžité pohledávky, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 345,67 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odůvodnění rozhodnutí vyplývá z § 157 odst. 4 o. s. ř.