10 C 193/2021-64 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 25 325,11 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou, kde dluh žalované činí na dlužné jistině 14 157 Kč a na dlužném poplatku 11 168,11 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 713,99 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, kde dluh žalované činí na dlužné jistině 4 143 Kč a na dlužném poplatku 2 570,99 Kč. Z titulu uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] se žalobkyně domáhá i zaplacení částky 16 285,20 Kč, která sestává z jistiny 10 048 Kč a poplatku 6 237,20 Kč. Pohledávky vůči žalované postoupil původní věřitel žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení shora uvedených částek, ke dni podání žaloby však nezaplatila ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou dne [datum]. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 16 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s půjčkou i souhrnný poplatek ve výši 13 952 Kč, žádná bližší specifikace tohoto poplatku či položek, ze kterých se skládá, ve smlouvě uvedena není. Celkovou částku měla žalovaná splácet celkem v 78 týdenních splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Dále bylo součástí smluvních ujednání i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy celou půjčenou částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaná dluh nesplácela řádně a včas, do postoupení pohledávky žalobkyni uhradila původnímu věřiteli pouze 4 626,89 Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 6 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč, žádná bližší specifikace tohoto poplatku či položek, ze kterých se skládá, ve smlouvě uvedena není. Celkovou částku měla žalovaná splácet celkem v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Součástí smluvních ujednání i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy celou půjčenou částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná dluh nesplácela řádně a včas, ke dni postoupení uhradila žalovaná původnímu věřiteli pouze částku 3 462,01 Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 19 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 13 224 Kč, žádná bližší specifikace tohoto poplatku či položek, ze kterých se skládá, ve smlouvě uvedena není. Celkovou částku měla žalovaná splácet celkem v 53 týdenních splátkách po 608 Kč. Součástí smluvních ujednání i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy celou půjčenou částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaná dluh nesplácela řádně a včas, ke dni postoupení uhradila žalovaná částku 15 938,80 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 201 s přílohou – seznamem postoupených pohledávek je prokázáno postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni. Prostřednictvím výzvy ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání shora uvedených pohledávek. Právně tuto věc soud posoudil v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), dle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 524 odst. 1, 2 obč. zák. může věřitel svoji pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přecházejí i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Podaná žaloba je důvodná pouze zčásti, a to co do žalovaných částek na jistině poskytnutých půjček. Žalobkyně se na základě shora specifikovaných smluv o půjčce domáhá i zaplacení souhrnného poplatku. Z jakých položek se tento souhrnný poplatek skládá, či za jaké služby za něj byly žalované v souvislosti s půjčkami poskytnuty, není v příslušných smluvních ujednáních uvedeno. V části, v níž bylo zaplacení souhrnných poplatků v souvislosti s půjčkami sjednáno, jsou uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] absolutně neplatné ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost a nesrozumitelnost. Obč. zák. v § 658 odst. 1 umožňoval sjednat při peněžité půjčce úroky, z předmětných smluv však nevyplývá, zda souhrnný poplatek je paušalizovaným úrokem nebo jaké jiné složky poplatek obsahuje, z jakých položek se skládá (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako„ souhrnného“), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši. Dále je nutno poukázat na požadavky na obsah smluv, kterými se sjednává spotřebitelský úvěr, stanovené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru účinného v době uzavření smlouvy o půjčce, které použitá specifikace souhrnného poplatku ve smlouvách rovněž nesplňuje. Pokud se tedy žalobkyně domáhá po žalované zaplacení dosud neuhrazených částí sjednaného souhrnného poplatku, byla žaloba v této části zamítnuta. V souvislosti s absolutní neplatností smluvních ujednání o souhrnném poplatku soud zamítl žalobu i v té části, kdy žalobkyně domáhala zaplacení části jistin, neboť částky uhrazené a právním předchůdcem započítané na souhrnný poplatek, jak vyplývá z jejích tvrzení v žalobě, je nutné považovat za platby na jednotlivé jistiny. Celkem byla tedy žaloba zamítnuta co do částky, 13 952 Kč, 4 176 Kč a 13 224 Kč s příslušenstvím tak, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla úspěšnějším účastníkem řízení, žádné náklady jí ovšem nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že náhrada nákladů řízení nenaleží žádnému z účastníků.