10 C 194/2022-34 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem - [právnická osoba] a žalovanou byla dne 21. 2. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce. V této smlouvě se její účastníci dohodli, že žalované bude věřitelem poskytnuta hotovostní zápůjčka výši 24 000 Kč, kterou je žalovaná povinna věřiteli zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 2 412 Kč, resp. 2 407 Kč u poslední splátky včetně poplatku za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši 19 411 Kč. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 29 % ročně, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a z částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkem tak měla žalovaná věřiteli podle uzavřené smlouvy zaplatit částku 43 411 Kč. Tuto svoji povinnost však žalovaná nesplnila řádně a včas. Na pohledávku věřitele zaplatila pouze částku 9 313,39 Kč formou následujících plateb: dne 28. 2. 2018 zaplatila žalovaná částku 2 412 Kč, dne 27. 5. 2018 částku 400 Kč, dne 17. 6. 2018 částku 1 000 Kč, dne 8. 7. 2018 částku 1 000 Kč, dne 19. 8. 2018 částku 500 Kč, dne 15. 2. 2021 částku 1 235,02 Kč, dne 16. 3. 2021 částku 614,75 Kč a dne 18. 4. 2021 částku 2 151,62 Kč Tyto platby byly věřitelem částkou 4 516,87 Kč započteny na dlužnou jistinu zápůjčky a částkou 4 796,52 Kč na dlužné poplatky. V souvislosti s prodlením žalované s placením sjednaných splátek vznikl věřiteli nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek, s jejichž zaplacením je žalovaná v prodlení kapitalizované ke dni 1. 2. 2022 (po žalované je však požadováno zaplacení této smluvní pokuty pouze ve výši 12 000 Kč), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 130,58 Kč a sankčních poplatků ve výši 4 500 Kč. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 28. 1. 2022 na žalobkyni, tato skutečnost byla oznámena žalované oznámením ze dne 1. 2. 2022 společně s výzvou žalobkyně k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022. Žalobou uplatněný nárok se skládá z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 19 483,13 Kč, z dlužných poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 14 014,48 Kč, z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 130,58 Kč a sankčních poplatků ve výši 4 500 Kč. Současně žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 29% ročně z jistiny dluhu 19 483,13 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a útoku z prodlení v zákonné výši rovněž z dlužné jistiny zápůjčky od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včas odpor. Existenci svého dluhu vůči žalobkyni nezpochybnila. S odkazem na svoji nepříznivou majetkovou a sociální situaci požádala o možnost splácení dluhu v měsíčních splátkách po 750 Kč. Dále uvedla, že v průběhu řízení splátku v této výši dvakrát zaplatila. 3. Žalobkyně s navrhovanou výší splátek souhlasila a potvrdila zaplacení částky 1 500 Kč žalovanou v průběhu řízení, konkrétně potvrdila dne 19. 7. 2022 zaplacení částky 750 Kč a dne 20. 9. 2022 částky 750 Kč. Z důvodu těchto úhrad vzala žalobkyně podanou žalobu co do částky 1 500 Kč zpět. Postupem podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. tedy bylo soudem řízení v tomto rozsahu zastaveno. 4. Ke zbývající části žalobou uplatněného nároku soud zjistil provedeným dokazováním následující skutečnosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a dále z přílohy k této smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek považuje soud za prokázané, že na žalobkyni přešla aktivní legitimace ve sporu. Dne 10. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalobou uplatněných částek a dne 20. 5. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu. 5. Ze smlouvy o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] ze dne 21. 2. 2018 je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 24 000 Kč s tím, že celková částka, která měla být žalovanou věřiteli zaplacena, představovala 43 411 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit ji formou 18 měsíčních splátek po 2 412 Kč (poslední splátka ve výši 2 407 Kč). Mimo jistiny zápůjčky se žalovaná zavázala věřiteli zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 19 411 Kč tvořený součtem smluvního úroku ve výši 5 882 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 242 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 287 Kč. Roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) činí 129,05 % ročně. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla žalované poskytnuta původním věřitelem částka 24 000 Kč. Podle této smlouvy však měla žalovaná vrátit věřiteli i při dodržení všech smluvních ujednání částku 43 411 Kč, tedy téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatku za zápůjčku zahrnujícího smluvní úrok a neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovanou a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí – za zpracování, doručení a administrativní činnost a za flexibilní splácení se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli částku 8 242 Kč. Z obsahu smlouvy dále nevyplývá důvod sjednání další části poplatku za administraci ve výši 5 287 Kč nazvaného jako částka za vedení zákaznického účtu a za komfortní splácení. Za sjednaný režim splácení je tak žalovaná povinna platit věřiteli poplatek v rámci dvou položek poplatku za zápůjčku, jednou za flexibilní splácení a jednou za komfortní splácení, přičemž rozdíl v obsahu těchto položek není vůbec zřejmý. Stejný závěr lze učinit také ohledně rozdělení položek poplatku za administrativní činnosti. Popsané odlišné účtování nemá žádné logické opodstatnění a vyvolává dojem účelovosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 129,05 % ročně je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších zápůjček poskytovaných nebankovními institucemi. 8. Nevyváženost smlouvy v neprospěch žalované jako dlužníka dále vyniká v případě jejího prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (tuto smluvní pokutu žalobkyně uplatňuje podanou žalobou v korigované výši 12 000 Kč) a dalších sankčních poplatků sjednaných v čl. 6 smlouvy, které žalobkyně rovněž požaduje ve výši 4 500 Kč. Přestože sazba smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1 % denně není sama o sobě nepřiměřeně vysoká, celkový systém sankcí obsažený ve smlouvě, kdy tato denní pokuta je doplňována sankcemi jednorázovými, způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě jeho prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které bylo věřitelem žalované poskytnuto. 9. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost zápůjčky, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byla žalovaná povinna dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o zápůjčce je ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. 10. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993