10 C 210/2022-50 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný neměl v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 k vozidlu [registrační značka] a dále v období od 19. 5. 2020 do 27. 7. 2020 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka představuje příspěvek a náklady na uplatnění ve výši 15 728 Kč. Žalované částky nebyly uhrazeny ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny, proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, tj. výzev ze dne 31. 12. 2020 a 25. 2. 2021 včetně dokladů o odeslání, upomínek k úhradě ze dne 8. 4. 2021 a 2. 6. 2021, zjištěných údajů o vozidlech ze dne 28. 12. 2020 a ze dne 15. 2. 2021, včetně dokladů o odeslání vyplývá, že žalovaný v rozhodném období provozoval nákladní automobil [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg a dále osobní automobil, [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Žalovaný jako provozovatel vozidel shora uvedených registračních značek nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalobkyně dne 31. 12. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který u prvního z uvedených vozidel za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 činil 10 878 Kč a sestával ze základu příspěvku 10 578 Kč (86 Kč denně x 123 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Za období od 19. 5. 2020 do 27. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného dne 25. 2. 2021 k úhradě příspěvku u druhého uvedeného vozidla v celkové výši 4 850 Kč, který sestává ze základu příspěvku 4 550 Kč (65 Kč x 70 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval. Dále byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 15. 7. 2021. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 65 a 86 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 15 728 Kč, ale také ohledně úroků z prodlení, a to na základě § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 728 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.