10 C 231/2022-11 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne [datum] se žalovaný při jízdě prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalobkyně proto po postoupení pohledávky požaduje po žalovaném úhradu jízdného ve výši 79 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dlužné částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní upomínky. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný se dne [datum] přepravoval prostředkem veřejné dopravy (vlakem [anonymizováno] [číslo] směr [obec] [obec]) provozovaným právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Ze smluvních přepravních podmínek a tarifu právního předchůdce žalobkyně vyplývá, že výše jízdného činila 79 Kč a výše přirážky 1 000 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2022 byla žalobou uplatněná pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 18. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení shora specifikované částky. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob, a dále podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), kdy je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro drážní a silniční dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil, je nárok žalobkyně jako postupníka podle § 1879 o. z. na zaplacení částky 1 079 Kč zcela důvodný, a to včetně zákonného úroku z prodlení požadovaného v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 070 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno ve zkrácené formě dle § 157 odst. 4 o.s.ř.