10 C 24/2022-14 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne [datum] při jízdě autobusovou linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní se nemohl žalovaný prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a jízdné a přirážku k jízdnému k výzvě kontrolora nezaplatil. Proto požaduje žalobkyně úhradu jízdného ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Tyto částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní upomínky. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy v [obec] provozovaným žalobkyní, když dne [datum] cestoval autobusovou linkou [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Ze smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně vyplývá, že výše jízdného činila 30 Kč a výše přirážky 1 500 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení shora specifikovaných částek a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob a dále podle § 18a odst. 1, 2 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, kdy osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přirážka nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro drážní a silniční dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně ani nezaplatil přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných částek zcela důvodný, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení požadovaný v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.