10 C 245/2021-31 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 320 650 Kč s příslušenstvím jako dlužného nájemného za užívání části svého pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 530 m² žalovaným v období od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 Kč dohodou stran ze dne [datum], kterou žalobce žalovanému pro toto období umožnil užívání sporné části pozemku pro účely skládky biologického odpadu. Nájemné bylo žalovanému vyúčtováno ve výši žalobou uplatněné částky fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Žalovaný však dosud neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy sepsané zástupcem žalobce. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Namítal, že uvedená dohoda byla mezi účastníky uzavřena za účelem vyřešení situace, kdy po provedení geodetického zaměření bylo zjištěno, že žalovaný užívá neoprávněně část pozemku ve vlastnictví žalobce tím, že na něm stojí část nově zbudované rampy a skládky biologického odpadu. Tento nežádoucí stav měl být dle dohody odstraněn jedním ze tří navržených způsobů nejpozději do [datum] a pouze v případě, že k tomu nedojde, byl žalovaný povinen zaplatit žalobci nájemné za období od [datum] do vyřešení situace. Jelikož však žalovaný stavbu včas odstranil a pozemek uvedl do původního stavu, nevznikl žalobci na zaplacení nájemného nárok. Z tohoto důvodu navrhl žalovaný zamítnutí žaloby. 3. Z informací katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je zaspán jako výlučný vlastník sporného pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný užíval část tohoto pozemku o výměře 530 m² za účelem skladování biologického odpadu, a to i v období od [datum] do [datum]. Tato skutečnost vyplývá také z dohody účastníků uzavřené dne [datum] na základě geodetického vytýčení hranice mezi pozemky p. [číslo] (ve vlastnictví obce). Dle obsahu dohody byl stanoven termín řešení této situace do [datum] jedním z následujících způsobů: 1. odstraněním černé stavby, 2. odkoupením části užívaného pozemku, 3. směnou celého pozemku. Dále dohoda výslovně uvádí, že pokud do této doby nedojde k vypořádání dle výše uvedených bodů, bude majiteli pozemku [číslo] placen nájem ve výši stanovené OZV obce [číslo] (5 Kč + DPH), počátek platby případného nájmu byl stanoven od [datum] do vyřešení dle bodů [číslo]. Dodatkem ze dne [datum] k uvedené dohodě bylo sjednáno, že za situace, kdy mezi stranami nedošlo k dohodě o směně či prodeji pozemků, bude situace vyřešena do původně dohodnutého termínu odstraněním stavby žalovaným a uvedením pozemku do původního stavu s tím, že o jeho předání bude sepsán předávací protokol. Předávacím protokolem podepsaným oběma účastníky je prokázáno, že dne [datum] byla sporná část pozemku předána žalobci. Stavba rampy byla odstraněna včetně základových pasů. Na základě požadavku žalobce bylo dále dohodnuto, že žalovaný provede do [datum] osetí pozemku travou. Fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému nájemné zemědělského pozemku dle dohody ze dne [datum] částkou 320 650 Kč (121 dnů x 2 650 Kč). Z následné komunikace zástupců účastníků vyplývá, že žalovaný odmítl na fakturu plnit se shodnou argumentací, jako v řízení před soudem, žalobce na oprávněnosti svého nároku trval. 4. Po skutkové stránce je pro rozhodnutí soudu podstatné zjištění, že žalovaný do [datum] užíval část uvedeného pozemku ve vlastnictví žalobce za účelem umístění skládky, přičemž v celém žalobou vymezeném období (od [datum] do [datum]) byly užívací vztahy upraveny dohodou účastníků ze dne [datum]. Pozemek byl žalovaným vyklizen a žalobci předán dne [datum]. 5. Tato dohoda je svým obsahem smlouvou nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žádné její ujednání neodporuje zákonu či veřejnému pořádku, lze ji tedy považovat za smlouvu platnou, kterou byli účastníci v rozhodném období vázáni. Práva a povinnosti stran týkající se úplatnosti užívání předmětné části pozemku v rozhodném období upravuje dohoda tak, že pokud žalovaný zařízení včas odstraní, nárok na zaplacení úplaty žalobci nevznikne, pokud však žalovaný zařízení včas neodstraní, nárok na zaplacení úplaty za užívání žalobci vznikne, a to zpětně od [datum]. Tento výklad odpovídá nejen gramatickému obsahu a stylistickému uspořádání dohody (použitá slovní spojení„ pokud do té doby nedojde k vypořádání dle výše uvedených bodů, bude majiteli pozemku p. [číslo] placen nájem,“ a„ počátek platby případného nájmu“), ale i účelu jejího uzavření (odstranění závadného stavu na pozemku žalobce). Z toho plyne, že sjednané„ nájemné“ mělo funkci motivační (přimět žalovaného situaci vyřešit ve sjednaném termínu) a sankční (vznikem nároku žalobce na zaplacení sjednané částky v případě nesplnění povinnosti závadný stav odstranit žalovaným), nikoliv funkci placení běžného nájemného. Pokud žalovaný uvedenou povinnost řádně a včas splnil odstraněním stavby a uvedením pozemku do původního stavu, což bylo dokazováním zjištěno, nárok na zaplacení nájemného žalobci nevznikl. Současně existence smluvního vztahu mezi účastníky v období od [datum] do [datum] vylučuje vznik nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním sporné části pozemku žalovaným v tomto období. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba zamítnuta. 6. Žalovanému jako úspěšnému účastníku řízení vznikl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalobci nárok na zaplacení nákladů řízení. Jejich výše byla vyčíslena podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., částkou 900 Kč za provedení tří úkonů (vyjádření k žalobě a účast na dvou jednáních soudu) po 300 Kč (§ 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 cit.vyhl.).