10 C 258/2022-38 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá uložení povinnost žalované uhradit jí shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaná neměla v období od 20. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a od 4. 3. 2020 do 19. 4. 2020 k provozovanému vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka představuje příspěvky za nepojištěné vozidlo a poplatky za mimosoudní uplatnění v souhrnné výši 13 340 Kč. Žalované částky nebyly uhrazeny ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to výzvy ze dne 25. 2. 2021 a 18. 3. 2021 včetně dokladu o odeslání výzvy, upomínek a předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2022 včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaná v rozhodném období provozovala osobní automobil [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Žalovaná jako provozovatel vozidla shora uvedené [registrační značka] povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřela povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla pro období od 20. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a od 4. 3. 2020 do 19. 4. 2020. Žalobkyně dne 25. 2. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který za období od 20. 4. 2020 do 31. 7. 2020 činil 6 995 Kč a sestával ze základu příspěvku 6 695Kč (65 Kč denně x 103 dnů bez pojištění) a poplatku za uplatnění 300 Kč. Dále žalobkyně dne 18. 3. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který za období od 4. 3. 2020 do 19. 4. 2020 činil 3 355 Kč a sestával ze základu příspěvku 3 055 Kč (65 Kč denně x 47 dnů bez pojištění) a poplatku za uplatnění 300 Kč. Protože žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala, byla o úhradu dluhu upomínána předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2022. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 10 350 Kč, ale také ohledně úroků z prodlení, a to na základě § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 350 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.