10 C 291/2021-15 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 7 409 Kč s příslušenstvím představující náklady vzniklé v souvislosti s úhradou nákladů na odběr a vyšetření biologického materiálu a nákladů na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s vyhlášením rozhodnutí již v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval dle obsahu spisu. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud v dané věci k následujícím skutkovým závěrům. Dne [datum] byl žalovaný převezen žalobkyní do zdravotnického zařízení - [nemocnice], [obec a číslo] k vyšetření a odběru biologického materiálu, z něhož bylo zjištěno, že v organismu žalovaného byla zjištěna přítomnost amfetaminu. Za odběr a rozbor vzorku uhradila žalobkyně zdravotnickému zařízení částku 7 149 Kč. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení si vyžádal jízdu služebního vozidla [registrační značka], náhrada za použití vozidla byla vyčíslena na částku 260 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení shora uvedené částky a zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Na základě shora uvedených závěrů o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce podle § 20 a násl. zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a podle § 24 odst. 2,3 cit. zák., kdy prokáže-li se přítomnost návykových látek, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, náklady, které mu odborným lékařským vyšetřením vznikly a také náklady na dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Vzhledem k tomu, že se předloženými listinnými důkazy žalobkyni podařilo prokázat veškerá tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě vyhověl jak co do jistiny, tak i co do úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle obsahu spisu částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky (sepis výzvy a žaloby). Vzhledem k zákonnému osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je k úhradě soudního poplatku ve výši 400 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 téhož zákona povinen žalovaný. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.