10 C 52/2022-40 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 44 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu [číslo] v budově [adresa], ulice [ulice] ulice [obec], k.ú. [část obce] u [obec] o velkosti 4+1 včetně příslušenství ve 2. nadzemním podlaží shora uvedené budovy. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy z [datum]. Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce k výzvě soudu vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], výpovědi nájemní smlouvy z [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum] a informace k bytové jednotce má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl nájemní vztah s účinností od [datum] do [datum], jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě v budově [adresa], ulice [ulice] ulice v [obec] o velkosti 4+1 včetně příslušenství, jehož je žalobce vlastníkem. Žalovaný nájemné sjednané dle uzavřené smlouvy o nájmu ve výši 11 000 Kč měsíčně a splatné vždy k 28. dni předcházejícího měsíce, nehradil řádně a včas, za listopad 2021 až únor 2022 eviduje žalobce neuhrazené nájemné a zálohy na služby v celkové výši 44 000 Kč. Dne [datum] převzal žalovaný výpověď z nájmu bytu a dluží za nájem od listopadu 2021 do února 2022. I když již od listopadu 2021 žalovanému nesvědčí titul k užívání bytu, v době podání žaloby stále byt užíval a nájemné neplatil. Žalobce upomínkou ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek a zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 2246 a § 2247 a násl. o. z., která upravují nájem, nájemné a služby. Nárok žalobce na zaplacení náhrady za užívání bytu po skončení nájmu bytu byl posouzen dle § 2295 o. z., které stanoví, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Protože se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě o zaplacení částky 44 000 Kč zcela vyhověl, jak co požadované jistiny, tak co úroku z prodlení požadovaného žalobcem od [datum] do zaplacení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že v době splatnosti nájemného za listopad a procinec 2021 a leden 2021 činila úroková sazba 8,5 % ročně a v době splatnosti nájemného za únor 2022 pak 11,75 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 670,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 000 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 480 Kč ve výši 1 990,80 Kč.