11 C 154/2022-19 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě až do výše 17 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši 5 % čerpané částky včetně úroků a poplatků. Žalovaná úvěr od právního předchůdce žalobkyně čerpala, avšak dostala se do prodlení a nesplácela úvěr řádně a včas. Původní věřitel prohlásil celý dluh žalované za splatný, což bylo žalované oznámeno dopisem. Protože ani po zesplatnění žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Na předžalobní výzvu žalovaná taktéž nereagovala. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne [datum], jakož i z výpisů z úvěrového účtu, z úvěrových podmínek a z úrokového lístku za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle této smlouvy bylo závazkem původního věřitele poskytnout žalované úvěr až do výše 17 000 Kč a závazek žalované splácet tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 25,08 % ročně a poplatků pravidelnými měsíčními splátkami alespoň ve výši 5 % čerpaného úvěru. Z výpisů z úvěrového účtu vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní. Zároveň je z výpisů a také z dopisu ze dne [datum] zřejmé, že původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že pohledávka ve výši 18 820,35 Kč včetně příslušenství byla postoupena na žalobkyni, a to včetně všech práv a povinností. Žalovaná ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum] dosud na svůj dluh neuhradila ničeho. Dlužná částka přitom sestává z jistiny ve výši 16 236,35 Kč, poplatků ve výši 2 584 Kč a příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení tak, jak jsou specifikovány shora. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § [číslo] odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr do výše 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splácet včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnila. Proto původní věřitel využil svého práva a vyzval žalovanou k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalované tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 4 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.