11 C 255/2021-12 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru poskytnutého žalované ve výši 30 000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Dle úvěrové smlouvy se žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku společně s úroky v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy k dvacátému dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas, a proto byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Marným uplynutím lhůty se stal celý dluh ke dni [datum] splatným. Dne [datum] bylo zesplatnění úvěru žalovanému oznámeno a zároveň mu byla zaslána také předžalobní výzva. Dne [datum] vydal Okresní soud v Táboře elektronický platební rozkaz [anonymizována tři slova], který nabyl právní moci dne [datum]. Dlužná částka ve výši 4 511 Kč přitom představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 29 286 Kč od [datum] do [datum]. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v podaném návrhu, s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala jej splácet včetně úroku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru po zesplatnění. Částka ve výši 30 000 Kč podle úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta dne [datum], což žalobkyně doložila výpisem z účtu. Z něj je také patrno, že na účet žalované bylo zasláno 27 500 Kč a zbývajících 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto byla o úhradu opakovaně upomínána dopisy ze dne [datum] a dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] pak došlo k zesplatnění úvěru a žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 286 Kč bylo již zdejším soudem pravomocně rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována tři slova]. Předmětem tohoto řízení je nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 29 286 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 511 Kč. Výzva k zaplacení před podáním žaloby byla žalované zaslána dne [datum]. 4. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení ust. § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky, která je představována vyčíslenou smluvní pokutou. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle ust. § 14b) za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a dále 21 % DPH. V součtu tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.