13 C 102/2021-67 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 911 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrad za služby spojených s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa], ul. Budějovická v Táboře, kdy nájemní vztah skončil k [datum] výpovědí žalobce jako pronajímatele. Do doby soudního vyklizení bytu k 5. 8. 2020 užíval žalovaný byt bez právního důvodu, dlužné částky za období od června do srpna 2020 a dle vyúčtování služeb za rok 2019 neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy. Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce k výzvě soudu vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], výpovědi nájmu ze dne [datum], oznámení o změně uživatele ze dne 29. 6. 2018, předávacího protokolu ze dne 5. 8. 2020, rozpisu dlužných období včetně výpočtu úroku z prodlení ke dni 30. 4. 2021, vyúčtování služeb za rok 2019, hromadného formuláře o roznosu ze dne 24. 4. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 27. 4. 2021 včetně podacího listu má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa], ulice Budějovická v Táboře, jehož je žalobce vlastníkem. Vzhledem k tomu, že nájemné sjednané dle uzavřené smlouvy o nájmu nehradil žalovaný a další nájemce [jméno] [příjmení] řádně a včas, žalobce dne 9. 2. 2017 vypověděl nájem bytu a nájemní vztah skončil k [datum]. Dne 27. 6. 2018 oznámila [jméno] [příjmení], že od 1. 7. 2019 již byt neužívá, nájemné a služby k 30. 6. 2017 uhradila. Od 1. 7. 2018 užíval tedy předmětná byt výhradně žalovaný, který byl z bytu vystěhován na základě soudního rozhodnutí dne 5. 8. 2020, k tomuto datu žalobce ukončil účtování nájemného a služeb spojených s užívání bytu. Žalovaný nehradil nájemné a úhrady za služby řádně a včas, neuhradil nájemné za měsíc červem 2020 ve výši 5 188 Kč splatné dne 15. 6. 2020, za měsíc červenec 2020 částku 5 188 Kč splatnou dne 15. 7. 2020, dle vyúčtování služeb za rok 2019 doplatek ve výši 1 698 Kč splatný dne 31. 7. 2020 a za měsíc srpen 2020 částku 837 Kč, splatnou 15. 8. 2020. Žalobce upomínkou ze dne 27. 4. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek a zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 2246 a § 2247 a násl. o. z., která upravují nájem, nájemné a služby. Nárok žalobce na zaplacení náhrady za užívání bytu po skončení nájmu bytu byl posouzen dle § 2295 o. z., které stanoví, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Protože se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě o zaplacení částky 12 911 Kč zcela vyhověl, jak co požadované jistiny, tak co úroku z prodlení požadovaného žalobkyní v souladu s § 1970 o. z. ve výši částečně kapitalizované za období od 16. 8. 2020 do 30. 4. 2021 a dále ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.