13 C 55/2020-161 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalované určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci podle ust. 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“), dopisem žalovaného ze dne 10. 3. 2020, doručená žalobci dne 16. 3. 2020, je neplatná. Tento požadavek odůvodnil tím, že žalobce pracoval pro žalovanou v pracovním poměru jako řezník - uzenář v závodě [obec], středisko bourání masa a to od dne 19. 11. 2012 na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne 29. 8. 2018 utrpěl žalobce pracovní úraz, který žalovaná řádně zaevidovala a uznala. Ode dne pracovního úrazu byl žalobce nepřetržitě v pracovní neschopnosti od března 2020 do 31. 5. 2022. Dne 10. 3. 2020 byla vyhotovena listina nazvaná„ výpověď pracovního poměru“, kterou byla žalobci dána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) ZP. Žalobce tuto listinu převzal od žalované dne 16. 3. 2020. Jelikož žalobce s důvodem výpovědi nesouhlasil, obrátil se se svou žalobou na Okresní soudu v Táboře (dále jen„ soud“). 2. K doručené žalobě se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že žalovaná vycházela při výpovědi z pracovního poměru z lékařského posudku své poskytovatelky pracovně – lékařských služeb [titul] [jméno] [příjmení] z [datum], který konstatoval, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práci. Závěr nikde neobsahoval tvrzení, že by pozbytí způsobilosti bylo v příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobce. Žalovaná se tak v žádném případě neměla důvod vyhýbat splnění povinnosti uhradit žalobci odstupné ve výši 12 násobku průměrného výdělku dle § 67 odst. 2 ZP. 3. Podle § 72 ZP může neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou uplatnit u soudu jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec nejpozději však ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. 4. Pracovní poměr na základě výpovědi měl skončit dnem [datum]. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla doručena soudu dne [datum], tedy ve lhůtě stanovené zákonem. 5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce se stal zaměstnancem žalované ke dni 19. 11. 2012 na pozici Řezník – uzenář, a to na dobu určitou do [datum]. Ze změny pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že pracovní poměr byl změněn na dobu neurčitou. Z výpovědi z pracovního poměru má soud za prokázané, že žalovaná učinila toto jednostranné právní jednání, neboť žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci. Když tato skutečnost je osvědčena lékařským posudkem ze dne [datum] vystaveným [titul] [jméno] [příjmení]. Tuto výpověď žalovaný převzal dne 16. 5. 2020. Z posudkového závaru ze dne [datum] má soud za prokázané, že tohoto dne [titul] [jméno] [příjmení] vydala posudkový závěr na základě žádosti žalované k výstupní kontrole žalobce. V tomto posudkovém závěru chybí jakákoliv zmínka o tom, zda je žalovaný schopen vykonávat pracovní činnost či nikoliv. Posudkový závěr v poznámce pouze uvádí:„ PÚ ze dne 29. 8. 2018“. Z lékařského posudku ze dne [datum] vydaného [titul] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tímto dnem lékařka provedla preventivní prohlídku na zjištění způsobilosti žalobce vykonávat pracovní činnost pro žalovanou. V rámci této preventivní prohlídky pak lékařka dospěla k závěru, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dosavadní práci. Tento závěr však nebyl nikterak doplněn o důvod této neschopnosti. Taktéž nebyla zaškrtnuta ani jedna z možností:„ pro pracovní úraz, pro onemocnění nemocí z povolání a pro ohrožení nemocí z povolání. Z vyjádření [titul] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že dne 2. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilosti pro lokální svalovou zátěž 3. kategorie a celkovou fyzickou zátěž kategorie 2. Ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu [nemocnice] má soud za prokázané, že dne 29. 8. 2018 došlo u žalobce pracovním úrazem ke zhoršení jeho zdravotního stavu a následné zdravotní obtíže lze považovat za následek pracovního úrazu ze dne 29. 8. 2018. Tento zdravotní stav, který je následkem pracovního úrazu ze dne 29. 8. 2018, pak zapříčinil, že žalobce nebyl schopen vykonávat svou pracovní náplň, a to i s ohledem na nutnost manipulace s těžšími předměty. 6. Podle § 50 odst. 2 a 4 ZP, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 ZP. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. 7. Podle § 52 písm. e) ZP, lze dát výpověď zaměstnanci, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který jej přezkoumával, pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Nestačí pouhé doporučení lékaře, ale musí být vydán kvalifikovaný lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb, který už musí v době, kdy je dávána výpověď, existovat, tj. musí v něm být jednoznačně konstatována nemožnost dalšího konání dosavadních prací zaměstnancem; ne jenom doporučení, aby zaměstnanec přešel na jinou práci. 8. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 12. 2013 sp. zn. 21 Cdo 224/2013 uvádí:„ Jestliže totiž zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru musí - má-li být jeho výpověď z pracovního poměru platným právním úkonem - při skutkovém vymezení výpovědního důvodu vždy rozlišit, zda důvodem výpovědi je neschopnost zaměstnance konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo zda přistupuje k rozvázání pracovního poměru výpovědí, protože zaměstnanec z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné onemocnění) pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, je dáno již povahou věci, že, zakládá-li se důvod výpovědi na lékařském posudku vydaném "zařízením závodní preventivní péče" nebo na rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, musí rozlišení toho, proč zaměstnanec není schopen dále konat dosavadní práci (rozlišení důvodů výpovědi podle ustanovení § 52 písm. d) a § 52 písm. e) zák. č. 262/2006 Sb.), vždy obsahovat lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává. 9. Žalovaná vymezila pro důvod výpovědi žalobce skutečnost, že tento pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dále dosavadní práci, což bylo osvědčeno lékařským posudkem ze dne [datum]. 10. Z dokazování ovšem vyplynulo, že posudek, který stanovil dlouhodobou ztrátu způsobilosti konat dosavadní práci, nebyl posudek ze dne [datum] nýbrž posudek ze dne [datum]. Posudek ze dne [datum] neobsahuje žádné závěry o zdravotní způsobilosti žalobce. Lékařský posudek ze dne [datum] pak taktéž neobsahuje důvody, pro které ztráta způsobilosti nastala. Je tak jednoznačné, že výpověď spolu s odkazem na lékařský posudek, který však není lékařským posudkem, nýbrž pouhým posudkovým závěrem, neobsahují skutkové vymezení výpovědního důvodu, tedy není zde uvedeno, z jakých důvodů žalobce ztratil dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci. S ohledem na tento skutkový závěr soud uzavírá, že výpověď žalované daná žalobci dle § 52 písm. e) ZP, je neplatným právním jednáním, a tudíž soud výrokem č. I. takto rozhodl. 11. Soud závěrem poukazuje na skutečnost, že i kdyby lékařský posudek měl všechny náležitosti, které na něho klade ustálená judikatura, byla by výpověď ze dne 10. 3. 2021 taktéž neplatná, neboť znalecký posudek jednoznačně stanovil, že důvodem pro dlouhodobou ztrátu způsobilosti žalobcem vykonávat dosavadní práci nebylo obecné onemocnění, nýbrž pracovní úraz ze dne 29. 8. 2018. 12. V rozsudku výslovně neuvedené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Náklady řízení v této věci představují odměnu za zastoupení žalobce ve výši 20 000 Kč, která byla stanovena dle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), dále se jedná o 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalovaného učinil 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), c) d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (20 000 + 2 400 Kč), vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % (5 124 Kč) v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. K této částce je nutné připočítat zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč a zálohu na znalecký posudek v částce 30 000 Kč Celkem se jedná o částku ve výši 61 524 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3