2 C 149/2022-15 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojistitele vůči žalovanému na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Škoda, [anonymizována dvě slova], s počátkem pojištění ke dni [datum], a to za pojistné období od [datum] do [datum] v částce 2 368 Kč a úroku z prodlení. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární zn. Škoda, [anonymizována dvě slova], a ve které se žalovaný zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 4 999 Kč se čtvrtletní splatností. Svoji povinnost zaplatit pojistné podle pojistné smlouvy ale řádně nesplnil a smlouva proto ke dni [datum] zanikla. Žalobkyně žalovaného opakovaně o zaplacení dlužného pojistného upomínala, žalovaný však neuhradil žalobkyni ničeho. 3. Soud věc posoudil podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, dále dle ust. § 2782 odst. 1 o. z., dle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, a dále dle ust. § 1970 o. z. podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil pojistné podle výše uvedené pojistné smlouvy za pojistné období od [datum] do [datum] v částce 2 368 Kč, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tedy i v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé), a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo pak bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.