2 C 159/2022-110 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou na ochranu rušené držby podanou dne [datum] domáhala toho, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se dalšího rušení držby a vše uvést do původního stavu tak, že poskytne žalobkyni klíč k bráně nacházející se na pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], a umožní žalobkyni, která je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], výkon práva ze služebnosti stezky a cesty spočívající v oprávnění všech osob přijíždějících na pozemky parc. [číslo] či odjíždějících z těchto pozemků, chodit po pozemku parc. [číslo] nebo se po něm dopravovat lidskou silou, a dále v právu, aby po stezce osoby přicházely na pozemky parc. [číslo] odcházely z nich nebo se lidskou silou dopravovaly, a právo cesty odpovídající právu jezdit přes pozemek parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] jakýmikoliv vozidly, a to bez omezení. Návrh odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], k nimž vede příjezdová cesta přes pozemek parc. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce] spravovaný žalovaným. Minimálně od roku 1994 bylo kontinuálně tehdejšími vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jakož i všemi ostatními osobami příjíždějícími a odjíždějícími z těchto pozemků, vykonáváno oprávnění odpovídající věcnému břemeni – služebnosti stezky a cesty, právu chodit po pozemku parc. [číslo] nebo se po něm dopravovat lidskou silou a právu, aby po stezce jiní přicházeli na pozemky parc. [číslo] odcházeli z nich nebo lidskou silou dopravovali, a právo cesty odpovídající právu jezdit přes pozemek parc. [číslo] na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jakýkoliv vozidly, a to bez omezení. V uvedeném právu pokračovala žalobkyně od léta 2021, kdy se stala vlastníkem shora uvedených pozemků, až do dne [datum], kdy žalobkyně zjistila, že do uzamčené brány umístěné na pozemku parc. [číslo] nepasuje dosavadní klíč. Žalobkyni tak byl znemožněn přístup k jejím pozemkům. Žalobkyně žalovaného požádala dopisem ze dne [datum] o poskytnutí klíče umožňujícího žalobkyni otevření dané brány a umožnění výkonu dosavadních práv. Do dnešního dne však žalobkyni přístup přes danou bránu umožněn nebyl. 2. Podle ust. § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle ust. § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle ust. § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle ust. § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle ust. § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, přičemž podle ust. § 180 odst. 1 o. s. ř. se ve věci samé rozhoduje usnesením. 3. Soud nejprve musel zkoumat včasnost podané žaloby. Vzhledem k tomu, že dle žalobních tvrzení spatřuje žalobkyně rušení její držby v zamezení přístupu k dotčeným nemovitostem (výměna zámku v bráně bez poskytnutí nového klíče), které zjistila dne [datum] a dle zápisu ze shromáždění členů žalovaného ze dne [datum] plyne, že v tu dobu byl ještě průchod možný, je nepochybné, že subjektivní lhůta šesti týdnů i objektivní lhůta jednoho roku pro podání žaloby byla splněna. Žaloba tedy byla podána včas. 4. Z listin předložených žalobkyní, a to zejména z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] č. listu vlastnictví [anonymizováno] pro [katastrální uzemí], má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] č. listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] ve spojení se stanovami Společenství vlastníků jednotek domu [adresa], [obec] má pak soud za prokázané, že žalovaný je mimo jiné správcem pozemku parc. [číslo]. Rovněž byla doložena fotografie uzamčené brány umístěné na příjezdové cestě na pozemku parc. [číslo] vedoucí k pozemkům žalobkyně. Z předložené kopie katastrální mapy daných pozemků má pak soud za prokázané, že k pozemkům žalobkyně nevede žádná jiná příjezdová cesta než přes pozemek žalovaného. Z čestných prohlášení dřívějších vlastníků pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jednatele a zaměstnanců žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který průchod využíval za účelem údržby vozidla [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] umístěného na nynějších pozemcích žalobkyně a [jméno] [příjmení], užívajícího průchod za účelem údržby zeleně na pozemcích nyní ve vlastnictví žalobkyně, má pak soud za prokázané, že přístup k daným pozemkům byl jimi bez omezení dlouhodobě využíván přes příjezdovou cestu vedoucí po pozemku parc. [číslo] jakož i osobami ubytovanými v tehdejším penzionu provozovaném v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně v žalobě také odkazovala na knihy ubytovaných hostů v daném penzionu s tím, že po celou dobu provozu penzionu mohli hosté projíždět přes parc. [číslo] za účelem parkování na nynějších pozemcích žalobkyně. Ze zápisu shromáždění členů Společenství vlastníků jednotek domu [adresa], [obec] ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaný byl s průjezdem vozidel k sousednímu pozemku srozuměn. Z dopisu ze dne [datum] má pak soud za prokázané, že žalobkyně požádala žalovaného o poskytnutí klíčů k dané bráně, které jí dle jejího vyjádření žalovaný neposkytl, ačkoli jak plyne z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], vlastnice pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba garáže [adresa], nacházející se rovněž za branou na pozemku parc. [číslo] tato dostala od předsedy žalovaného v květnu 2022 nový klíč od brány s informací, že došlo k výměně zámku. 5. Další otázkou, kterou se soud musel zabývat, bylo zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Držba ve smyslu ust. § 1003 o. z. se musí týkat práva majetkové povahy, které držbu umožňuje, když soud se v daném řízení omezuje pouze na zjištění existence držby a jejího svémocného rušení. Existence držby práva je v tomto případě prokázána tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] ke kterým vede příjezdová cesta přes pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a tuto příjezdovou cestu ona i její právní předchůdkyně cca od roku 1994 společně s žalovaným nerušeně užívala, měla klíče od brány umístěné na pozemku parc. [číslo] je tedy držitelem práva odpovídajícího služebnosti stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo] její držba vykazuje znak pokojnosti. Z žalobních tvrzení dále vyplývá, že držba žalobkyně je rušena tím, že žalovaný jí k dotčeným nemovitým věcem zamezil přístup a tím i jejich užívání, když příjezdovou bránu opatřil novým zámkem, ke kterému žalobkyni neposkytl klíč a ponechal ji uzamčenou, což žalobkyně zjistila dne [datum]. Toto jednání lze i podle rozsáhlé historické judikatury k dříve platnému občanskému zákoníku obecnému považovat za jeden z možných rušebních činů, kdy je držitel omezován ve výkonu drženého práva. 6. Specifikem žaloby dle ust. § 176 o. s. ř. a násl. je pak to, že se jedná o ochranu či obnovení posledního stavu držby a případné soudní rozhodnutí poskytuje držiteli pouze prozatímní ochranu posledního faktického stavu držby, když soud ve věci rozhoduje procesně zkrácenou formou obdobně jako u řízení o předběžném opatření, neboť je o ní nutno rozhodnout ve velice krátké době a bez jednání. Žalobce se tak takovou žalobou může domáhat jen toho, aby se rušitel určitého konkrétního chování zdržel, případně aby obnovil předešlý stav a držitel získal alespoň provizorní právo na uchování držby, což uvádí rovněž odborná literatura (viz např. Občanský zákoník III. Věcná práva, 1. vydání 2013, C. H. Beck, str. 114 a násl., či Občanský soudní řád, 1. vydání 2013, C. H. Beck, str. 614 a násl.). Definitivní ochranu své držby pak může žádat dle ust. § 1040 a násl. o. z. tzv. žalobou petitorní, o níž soud rozhoduje rozsudkem v běžném nalézacím řízení dle části III. o. s. ř. Pokud tedy dřívější pokojný stav spočíval v tom, že žalobkyně měla přes přístupovou bránu na poze