2 C 184/2022-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru trend ke stavebnímu spoření s účtem [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 657 000 Kč, které žalovaný vyčerpal a zavázal se je spolu s úrokem z úvěru ve výši 4,95 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 599 Kč. Žalovaný svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedodržel a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, a proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a prohlásil ke dni [datum] celý dluh za splatný. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ani přes opakované výzvy neuhradil žalovaný do dnešního dne na dlužnou částku ničeho. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru trend ke stavebnímu spoření s účtem [číslo] ze dne [datum], za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 657 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroku ve výši 4,95 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 599 Kč. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, což vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Z výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když ke dni zesplatnění se dle úvěrové smlouvy k jistině dlužné částky připočetly poplatky a sjednaná smluvní pokuta. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěry původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z prohlášení o okamžité splatnosti úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a to včetně všech práv a povinností. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku uvedenou shora sestávající z jistiny ve výši 563 488,69 Kč, poplatků ve výši 940 Kč a smluvní pokuty ve výši 445,80 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 23 783,20 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 495 Kč kapitalizovaných ke dni [datum]. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 657 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzval jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků, smluvní pokuty a úroku z úvěru. Právní předchůdce následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z., když tato výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 090,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 596 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 10 580 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 32 640 Kč částkou 6 854,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.