2 C 216/2021-37 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojistitele vůči žalované na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] uzavřené mezi účastníky dne 3. 2. 2020, a to za pojistné období od 3. 2. 2021 do 4. 6. 2021, kdy byla smlouva ukončena, poplatku za odeslání upomínky a úroku z prodlení. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo dne 3. 2. 2020 k platnému uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] a ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši 3 571 Kč splatné ročně. Žalovaná však svoji povinnost zaplatit pojistné podle pojistné smlouvy splatné dne 3. 2. 2021 nesplnila a smlouva proto ke dni 4. 6. 2021 zanikla. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužného pojistného upomínala a v souladu s pojistnými podmínkami a sazebníkem žalované vyúčtovala poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč. 3. Soud věc posoudil podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, dále dle ust. § 2782 odst. 1 o. z., dle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, a dále dle ust. § 1970 o. z. podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila pojistné podle výše uvedené pojistné smlouvy za pojistné období od 3. 2. 2021 do 4. 6. 2021 v částce 1 377 Kč ani poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč, uložil jí soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tak v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé), a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo pak bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.