2 C 22/2020-183 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na svém pozemku přístřešek, který brání žalobkyni v pravidelném natírání jejího plotu, dále odstranit na svém pozemku túje v délce 10 m a výšce 2,5 m, které v celé svojí délce zastiňují pozemek žalobkyně a zdržet se dalšího používání odtokové šachty (svodu dešťové vody), která je majetkem žalobkyně. V rámci vyjádření na čl. 74-75 dále žalobkyně doplnila, že se domáhá toho, aby jí žalovaní umožnili 1x ročně v jarním období vstup na jejich pozemek k provedení údržbových prací na jejím plotě. Změna návrhu spočívající v jeho rozšíření o uložení další povinnosti žalovaným byla připuštěna usnesením při jednání soudu dne 8. 11. 2022. 2. Usnesením Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], která obě nabyla právní moci dne [datum], bylo zastaveno řízení co do požadavku, aby žalovaní odstranili na svém pozemku túje v délce 10 m a výšce 2,5 m, které zcela v svojí délce zastiňují pozemek žalobkyně a co do požadavku, aby se žalovaní zdrželi dalšího používání odtokové šachty (svodu) dešťové vody, která je na pozemku a majetkem žalobkyně, a to z důvodu překážky věci rozsouzené ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., když o těchto nárocích již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] podala žalobkyně dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítnuto, přičemž uvedené usnesení Nejvyššího soudu nabylo právní moci dne [datum]. 3. Předmětem řízení tedy nadále byly pouze dva žalobkyní požadované nároky tak, jak uvedeny ve výroku tohoto rozsudku. 4. Žalovaní k věci uvedli, že jednak žalobkyně ve svém podání zcela ignoruje rozsudek Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým již bylo pravomocně rozhodnuto v otázce toho, že žalovaní nejsou povinni túje odstranit a nejsou povinni zdržet se užívání odtokové šachty, neboť je ve spoluvlastnictví účastníků a dále, co se týče požadavku na umožnění vstupu na pozemek žalovaných za účelem provedení údržbových prací na plotě, tak žalovaní žalobkyni na její písemnou výzvu z 30. 9. 2019 rovněž písemně odpověděli dne 10. 10. 2019 s tím, že jí tento vstup umožní a ať jim za tím účelem sdělí konkrétní datum a čas vstupu. Uvedená zásilka byla žalobkyni doručena 15. 10. 2019 a žalobkyně na to již nijak nereagovala a podala tuto žalobu. Z toho důvodu považují žalovaní podání žaloby ze strany žalobkyně za šikanu, kterou vůči žalovaným dlouhodobě realizuje. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], vyplývá kromě toho, že jím byl pravomocně zamítnut požadavek žalobkyně na odstranění tújí a zdržení se užívání šachty sloužící k odvodu dešťové vody, byla zde dále řešena i otázka požadavku na odstranění přístřešku na pozemku žalovaných v plném rozsahu i otázka umožnění vstupu na pozemky žalovaných 1x ročně za účelem provedení údržbových prací, přičemž ve vztahu k těmto požadavkům byla žaloba rovněž zamítnuta, avšak na rozdíl od předchozích požadavků nikoli definitivně, ale pro tzv. předčasnost, neboť žalobkyně tehdy neprokázala že by žalované o vstup na jejich pozemek za účelem nátěru plotu v posledních pěti letech před podáním žaloby vůbec požádala. Soud v rozsudku žalobkyni zavázal, že musí nejprve prokazatelným způsobem požádat žalované o možnost natřít plot a teprve tehdy, pokud jí tato možnost bude odepřena, mohla by být její žaloba důvodná. 6. Co se týče otázky vlastnického práva k plotu učinil právní zástupce žalovaných nesporným, že plot, jehož nátěru se žalobkyně domáhá, je ve vlastnictví žalobkyně, byť k tomuto závěru dospěli žalovaní pouze proto, že se jim v řízení ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] nepodařilo prokázat, že by byl v jejich vlastnictví. Vlastnické právo obou stran sporu k sousedním pozemkům, mezi nimiž plot probíhá, pak vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí ve vztahu k [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. 7. Z dopisu žalobkyně z 30. 9. 2019, jímž dokládala učinění výzvy k umožnění vstupu na pozemek žalovaných za účelem nátěru plotu vyplývá, že skutečně žalobkyně o tento vstup v měsíci říjnu 2019 (a rovnou i pro každé následující jaro) požádala, nicméně v témže dopise se nadále domáhala toho, aby žalovaní odstranili túje v celé délce 10 m a výšce 2,5 m a zdrželi se používání odtokové šachty svodu dešťové vody, jakoby tyto dva požadavky žalobkyně nebyly rozsudkem Okresního soudu v Táboře sp. zn. [spisová značka] definitivně zamítnuty. Přesto žalovaní na tento dopis dopisem ze dne 10. 10. 2019 žalobkyni odpověděli a z jejich dopisu plyne, že byli ochotni v měsíci říjnu 2019 žalobkyni umožnit vstup na jejich pozemek za účelem nátěru rámového plotu s tím, že ji žádali o sdělení data a času vstupu. Dle podacího lístku a dokladu o sledování zásilky byl tento dopis žalobkyni doručen dne 15. 10. 2019. K výslovnému dotazu soudu uvedla žalobkyně, že na tento dopis dále nereagovala. Žádný termín žalovaným nesdělila a následně bez dalšího [datum] podala žalobu, jíž se ve spojení s vyjádřením z 10. 10. 2020 opět domáhala odstranění přístřešku na pozemku žalovaných, který brání žalobkyni v pravidelném natírání jejího plotu a dále uložení povinnosti žalovaným umožnit žalobkyni 1x ročně v jarním období vstup na jejich pozemek k provedení údržbových prací na jejím plotě. Skutečnost, že se o vstup na pozemek žalovaných žalobkyně po korespondenci z přelomu září a října 2019 dále vůbec nepokoušela a na dopis z [datum] nereagovala, zdůvodnila tím, že podle jejího názoru není možné se protáhnout kolem tújí, které jsou u plotu. Je tedy otázkou, proč na žalobě po částečném zastavení řízení vůbec trvala, pokud by i v případě vyhovění v této části žaloby byl podle ní nátěr plotu z pozemku žalovaných nerealizovatelný, když rozhodnout v tomto řízení o odstranění tújí není s ohledem na dřívější pravomocné zamítnutí návrhu na jejich odstranění možné. Z fotografií předložených žalobkyní přitom vyplývá, že mezi tújemi na pozemku žalovaných a plotem žalobkyně je prostor zhruba odpovídající šíři cestiček, které má žalobkyně na svém pozemku kolem záhonů. Z fotografií je dále patrné, že část, kde se na pozemku žalovaných u plotu žalobkyně nachází přístřešek, odpovídá šíři jednoho plotového pole. Žalovaní k tomu uvedli, že se jedná o plot, jehož plotová pole lze jednotlivě odšroubovat a tedy by kvůli jednomu plotové mu poli nebylo nutno přístřešek bourat, k čemuž žalobkyně uvedla, že to by možné bylo, ale ona jako žena umí plot natřít, nicméně není schopna ten dílec plotu sundat. 8. Po provedeném řízení je z vyjádření žalobkyně zřejmé, že její požadavek na odstranění přístřešku na pozemku žalovaných a umožnění vstupu na jejich pozemky směřuje zejména k potřebě natřít plot. Podle § 1021 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) umožní vlastník sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že omezení vlastnických vztahů přichází v úvahu pouze tehdy, nelze-li daného účelu dosáhnout jinak, tedy není možné, aby soused vstupoval na cizí pozemek, není-li toho v nezbytné míře potřeba. Soused, který má v úmyslu provést údržbu svého pozemku, včetně stavby na něm stojící, při tom nemůže na cizí pozemek vstupovat bez souhlasu jeho vlastníka. Nejprve musí vlastníka sousedního pozemku o povolení vstupu požádat a sdělit mu důvody, proč na jeho pozemek potřebuje vstoupit. Teprve za předpokladu, že k dohodě o vstupu a jeho podmínkách nedojde, může se ten, kdo se vstupu dožaduje, domáhat rozhodnutí orgánu veřejné moci o povolení vstupu. V takovém rozhodnutí potom musí orgán vymezit podmínky, za jakých lze na pozemek vstoupit (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3844/2016 ze dne 25. 1. 2017). Pokud zde žalobkyně uvedla, že vyzvala žalované k umožnění vstupu dopisem ze dne 30. 9. 2019 a na jejich písemnou odpověď doručenou žalobkyni dne 15.10.2019, kde přislíbili umožnění vstupu a požádali o sdělení konkrétního data a času vstupu, dále nijak nereagovala, protože má za to, že přes túje, které jsou na sousedním pozemku, by se beztak k plotu nedostala, je nutno konstatovat, že pokud se sama podle svého vyjádření o vstup a upřesnění jeho termínu na základě výzvy žalovaných nijak nepokusila, zcela opomíjela původní rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka] a bez dalšího rovnou podala žalobu k soudu, nedošlo oproti důvodům zamítnutí žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka] (v části t