2 C 22/2020-186 — Okresní soud v Táboře

Z protokolu o vyhlášení rozsudku ze dne [datum] bylo zjištěno, že v této věci byl vyhlášen rozsudek a shodně s písemným vyhotovením v něm bylo uvedeno ve výroku III. a IV., že žalovaná je povinna zaplatit České republice i žalovanému 1. a žalované 2. náklady tohoto řízení k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [příjmení], ač byla zcela zamítnuta žaloba žalobkyně a ze záznamu jednání je zcela zřejmé, že bylo rozhodnutí odůvodněno ve vztahu k žalobkyni, které uvedené povinnosti vznikají vůči státu a žalovaným v důsledku neúspěchu ve věci a skutečnosti, že jí byl ustanoven zástupce a byla osvobozena od soudních poplatků pouze z části 75 %. Podle § 164 o.s.ř. opraví předseda senátu v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. - 2 - [spisová značka] Z uvedeného je zřejmé, že při vyhlášení rozsudku a jeho písemném vyhotovení došlo ve výroku III. a IV. ke zjevné nesprávnosti a namísto žalobkyně zde bylo uvedeno slovo žalovaná, ačkoli z kontextu celého řízení i ústního odůvodnění rozhodnutí v záznamu vyhlášení rozsudku je zjevné, že neúspěšnou ve sporu byla žalobkyně, jejíž žaloba byla zamítnuta a ona je ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 148 odst. 1 o.s.ř. povinna k náhradě nákladů tohoto řízení vůči státu i vůči oběma žalovaným. Za zjevnou nesprávnost lze považovat i chybu vzniklou nejen při písemném vyhotovení rozsudku, ale i při jeho vyhlášení (k tomu např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 20 Cdo 1238/99, 2 Cdon 1517/96 a též rozhodnutí uveřejnění ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR pro rok 1969 pod poř. Č. 37 – 2 Cz 57/68). Z toho důvodu bylo usnesením rozhodnuto o opravě rozsudku.