2 C 228/2022-26 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení příspěvku, neboť žalovaný coby vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], neměl ode dne [datum] do dne [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli předmětné vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyně dále uplatnila zákonný nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a na úroky z prodlení. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3 do 1 850 m3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], který je v registru silničních vozidel veden jako provozovaný, jak je prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum] ve spojení s výpisem z centrálního registru vozidel, a dále, že v období od [datum] do [datum] neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku vyzvala výzvou k úhradě příspěvku ze dne [datum] a následně opakovanými upomínkami (ze dne [datum] a [datum]), avšak žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 3. Soud věc posoudil dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, podle kterého musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, dále dle ust. § 4 odst. 1 téhož zákona, dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizována tři slova] (dále jen [anonymizováno]) příspěvek za každý den porušení výše uvedené povinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení (2) se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 tohoto ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Dle odst. 4 daného ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 6 daného ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. V dané věci žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, když ode dne [datum] do dne [datum] neměl k výše uvedenému vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni v návaznosti na porušení této povinnosti žalovaným vznikl nárok na příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Ten v dané věci činí částku 4 653 Kč (99 dní x denní sazba ve výši 47 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a protože jej žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Důvodným je i nárok žalobkyně na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., neboť žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě uvedeného příspěvku. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalovaný dle svého vyjádření a dle doloženého potvrzení [stát. instituce] ze dne [datum] není a nebyl vlastníkem či provozovatelem daného vozidla, když žalobkyně doložením kupní smlouvy ze dne [datum], vůči které žalovaný ničeho nenamítal, vyvrátila zákonnou domněnku o vlastníkovi a provozovateli daného vozidla zapsaném v registru silničních vozidel a doložila tak doklad o skutečném vlastníkovi daného vozidla. Soud současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé), dále dle ust. § 6 a § 7 a. t. ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 a. t. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k odporu žalovaného ze dne [datum]). Jelikož je advokát plátcem DPH, naleží mu rovněž dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu 2 200 Kč celkem ve výši 462 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř 6. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.