4 C 123/2022-14 — Okresní soud v Táboře

Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 127 650,45 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] - dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o Rychlé půjčce [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“). Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 142 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet původnímu věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek dle úvěrové smlouvy došlo s odkazem na obchodní podmínky k zesplatnění poskytnutého úvěru, a to ke dni 6. 9. 2021. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] ve znění Smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku z úvěrové smlouvy na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v zaslaném oznámení. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 127 080,45 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 443,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 951,90 Kč a dlužných poplatků ve výši 570 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný na ni však nereagoval. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. Podle ust. § 115a o.s.ř není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnou na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Smlouvou o Rychlé půjčce [číslo] ze dne [datum], akceptací návrhu z téhož dne, Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], Produktovými podmínkami [právnická osoba] pro osobní úvěry, Ceníkem a souhrnným výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] smlouvu o Rychlé půjčce, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové podmínky [právnická osoba] a Ceník. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 142 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 15,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou pravidelných splátek dle úvěrové smlouvy, přistoupil původní věřitel v souladu s čl. 12 písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěry k zesplatnění poskytnutého úvěru a o této skutečnosti žalovaného písemně vyrozuměl prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 6. 9. 2021. Dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost původní věřitel sdělil žalovanému dopisem ze dne 15. 11. 2021. Dne 4. 1. 2022 byla žalovanému zaslána také předžalobní výzva, žalovaný na ni však nereagoval. Ke dni 14. 10. 2021, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky a z dokladů o struktuře dluhu, sestávala dlužná částka z nesplacené jistiny úvěru ve výši 127 080,45 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 443,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 951,90 Kč a poplatků ve výši 570 Kč. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínky smlouvy a žalobkyně požadovala dlužnou částku v souladu s úvěrovými podmínkami, soud žalobu považoval za důvodnou a zcela jí vyhověl, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z úvěru z dlužné jistiny ve výši 15,9 % od 15. 10. 2021 do zaplacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení, když na jeho zaplacení má žalobkyně právo podle ust. § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle vládního nařízení č. 315/2013 Sb. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 18 660 Kč (1 úkon právní služby 6 220 Kč - § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21% DPH ve výši 4 107,60 Kč a soudní poplatek ve výši 5 107 Kč, tj. celkem 28 774,60 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení pak vyplývá z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.