4 C 134/2022-70 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a na jejím základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 272 482 Kč. Žalovaný se smluvním ujednáním zavázal tento úvěr splácet, a to včetně úroku ve výši 16,40 % p. a. a poplatků za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, případně poplatků za pojištění. Žalovaný však smluvní podmínky porušoval, a proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr s účinností ke dni [datum] za splatný. Vzniklo jí tak právo požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých jeho závazků vyplývajících ze smlouvy. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 27. 12. 2017, ve kterém byl rovněž vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Následně pohledávku za žalovaným, vyplývající z výše uvedené smlouvy, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 13. 3. 2018. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení tj. k [datum] celkem částku 295 827,17 Kč. Žalovaný byl žalobkyní k úhradě této dlužné částky vyzván, přičemž za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 65 514,89 Kč. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustn. § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude m ít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně však s takovýmto postupem nesouhlasila, žalovaný proti němu nenamítal ničeho. Soud tedy nařídil ústní jednání na den [datum], provedl při něm důkazy listinami předloženými žalobkyní a rozhodl ve věci. 3. V dané věci má soud z předložených listin, a to konkrétně ze Smlouvy o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] ve spojení s Všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, ceníkem, jakož i z přehledu čerpání, za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 272 482 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 16,40 % p. a. a poplatku pravidelnými měsíčními splátkami. Ve smlouvě bylo mimo jiné ujednáno (článek 3.1), že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru a stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou). Dle téhož ustanovení, úroky z úvěru budou připsány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy bude uplatněno právo na okamžité splacení úvěru podle článku 8.2 písm. b). Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, což má soud prokázáno výpisem z úvěrového účtu, z nějž rovněž vyplývá, kdy se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu rovněž vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, v níž je zohledněno dílčí zaplacení dlužné částky žalovaným, když zároveň z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 27. 12. 2017 má soud za prokázané, že úvěr se stal splatným k tomuto dni. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem zaslaným doporučeně dne 13. 3. 2018. Žalovaný na základě výzev právní předchůdkyně žalobkyně částečně splácel dlužnou pohledávku a v součtu zaplatil 65 514,89 Kč. Dále však dluží žalobkyni částku 280 265,22 Kč, která je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 280 265,22 Kč, úroku z úvěru ve výši 92 916,96 Kč, kapitalizovaný za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od 2. 3. 2018 do 24. 3. 2021, úroků z prodlení ve výši 70 543,39 Kč, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od 2. 3. 2018 do 24. 3. 2021 a úroků z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 443,15 Kč, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby. V souladu se smlouvou žalobkyně rovněž žádá zaplacení úroků z úvěru ve výši 16,40 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 280 265,23 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 280 265,22 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení. 4. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 2395 o. z., dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustn. § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ustn. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po přezkoumání a zhodnocení všech v řízení provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustn. § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 272 482 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost, vyplývají ze smlouvy o úvěru, řádně neplnil. Proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru (čl. 8) vyzvala žalovaného k zaplacení celé zbývající dlužné částky a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků (úroky z úvěru do dne uplatnění práva na okamžité splacení úvěru se staly dle smlouvy součástí jistiny). Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr s příslušenstvím žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem, a to včetně nároku na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, která žalobkyně požaduje v souladu s ustn. § 1970 o. z. a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustn. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustn. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 11 211 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované dle vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění za 5 úkonů právní služby po 9 460 Kč, dále náhradu hotových výdajů advokáta v úhrnné výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby v paušální výši 300 Kč za 1 úkon dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH ve výši 10 248 Kč, jízdné za cestu vykonanou osobním automobilem z [obec] na ústní jednání soudu do [obec] a zpět v délce 110 km při průměrné spotřebě 6,6 litrů na 100 km při ceně nafty 47,10 Kč za 1 litr, včetně náhrady na opotřebení 4,70 Kč dle vyhlášky o cestovních náhradách, celkem 858 Kč. Dále náhrada za promeškaný čas 4 půl hodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč a DPH z jízdného a ztráty času ve výši 246 Kč Celkem tedy soud rozhodl o povinnosti neúspěšného žalovaného nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 71 781 Kč. Pokud se právní zástupce žalobkyně domáhal zaplacení jednoho úkonu právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. ve výši 4 730 Kč za vyjádření ze dne 1. 7. 2022 a k tomu náhrady za jeden paušální úkon ve výši 300 Kč a DPH k oběma, tomuto nároku soud ne