4 C 151/2022-20 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] nacházejícího se ve 4. podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec], domáhal vůči žalovaným vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaná byla jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem dne [datum] s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný se stal společným nájemcem bytu uzavřením manželství se žalovanou, a to dne [datum]. Žalovaní porušili zvlášť závažným způsobem povinnosti nájemců, neboť nezaplatili nájemné a náklady na služby za dobu delší než tři měsíce. Dopisem ze dne 13. 12. 2016 vyzval žalobce žalované, aby ve lhůtě 15 dnů uhradili dlužné nájemné. Protože žalovaní dluh neuhradili, vypověděl žalobce v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1) a 2) občanského zákoníku nájem předmětného bytu bez výpovědní doby. Dopisem ze dne [datum] zaslal žalobce žalovaným výpověď z nájmu bytu a vyzval žalované, aby byt vyklidili nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď byla žalovaným doručena shodně dne 7. 3. 2017 a k tomuto datu nájem bytu zanikl. V současné době žalovaní byt užívají bez právního důvodu. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. V dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví] za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná se stala počínaje od [datum] nájemcem předmětného bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice], přičemž nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Uzavřením manželství žalovaných dne [datum] se žalovaní stali společnými nájemci bytu. Dopisem ze dne [datum] zaslal žalobce žalovaným výpověď z nájmu bytu a vyzval žalované, aby byt vyklidili nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď byla žalovaným doručena shodně dne 7. 3. 2017. Dopisem ze dne 18. 5. 2017 vyzval žalobce žalované k vyklizení předmětného bytu, ovšem marně. Žalovaní tedy byt užívají v současné době bez právního důvodu. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Jedná-li se o užívání nemovitosti bez důvodu, má žaloba podobu návrhu na vyklizení. Vzhledem k tomu, že žalovaní užívají předmětný byt od 8. 3. 2017 bez právního důvodu a dobrovolně na výzvy žalobce k vyklizení nereagovali, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.