4 C 252/2022-19 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající jí z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč zavázala uhradit do 8. 12. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 1 002 Kč a dluží tak žalobkyni na jistině částku 9 999 Kč, na poplatcích 1 805 Kč, na nákladech na vymáhání 400 Kč a na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou 300 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci dne [datum] uzavřeli opakovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná čerpala dne 8. 11. 2021 a zavázala se jej zaplatit včetně poplatků ve výši 330 Kč, 199 Kč a 99 Kč do 8. 12. 2021. Následně žalovaná využila možnosti nabízené žalobkyní a splátkou ve výši 1 Kč si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní, a to dne 8. 12. 2021 a následně dne 10. 1. 2022. Vznikla jí tak povinnost uhradit spolu s dlužnou částkou také poplatek za každý odklad splátky ve výši 990 Kč, celkem tedy ve výši 1 980 Kč. Žalovaná svou povinnost nesplnila, když dne 14. 4. 2022 uhradila pouze částku ve výši 1 000 Kč. Tato platba byla zaúčtována na úhradu poplatku za prodloužení splatnosti úvěru. Další částku žalovaná neuhradila a dostala se do prodlení, proto byla k zaplacení vyzývána prostřednictvím sms zpráv a e-mailů. Tyto účelně vynaložené náklady žalobkyně vyčíslila na 400 Kč s odkazem na předložený Sazebník. Mimo to žalobkyni vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 3 % z dlužné částky, tedy ve výši 300 Kč. Protože žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila, žalobkyně úvěr ke dni 10. 6. 2022 zesplatnila. Téhož dne byla žalované zaslána také předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží žalobkyni částku 12 504 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, zbývající části poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 979 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 300 Kč. Mimo to žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná svou povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svou smluvní i zákonnou povinnost a soud jí proto uložil platební povinnost tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o účelně vynaložené náklady, soud je žalobkyni částečně nepřiznal. Z předloženého Sazebníku je zřejmé, že částka pokrývající tyto náklady činí 100 Kč. Žalobkyně v podaném návrhu tvrdila, že k navýšení účelně vynaložených nákladů na 300 Kč došlo od 1. 5. 2022, avšak žalovaná o navýšení těchto nákladů nebyla informována. K výzvě soudu pak žalobkyně sdělila, že předložený Sazebník, uvádějící částku 100 Kč, byl platný až do 3. 11. 2022. Protože se tedy žalobkyni nepodařilo prokázat zvýšení účelně vynaložených nákladů na 300 Kč, soud žalobu co do částky 200 Kč zamítl a namísto částky 300 Kč žalobkyni přiznal pouze částku ve výši 100 Kč. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby soud přepočítal žalobkyní uplatněné kapitalizované úroky z prodlení za dobu od 11. 7. 2022 do 4. 8. 2022 a přiznal jí zákonné úroky z dlužné jistiny 12 304 Kč za toto období ve výši 126,41 Kč a dále pokračující zákonné úroky z prodlení. S ohledem na shora uvedené soud zamítl část kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2,05 Kč (128,46 – 126,41) a pro vyčerpání žalobního petitu rovněž pokračující úroky z prodlení z částky 200 Kč, a to vzhledem k jejich akcesoritě. Úroky z prodlení přitom žalobkyně požaduje náležitě dle ust. § 1970 o. z. a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla neúspěšná pouze v rozsahu 1,6 % a soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci představuje odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 252 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.