4 C 256/2022-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 170 257,94 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] - dále jen„ původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o [anonymizována tři slova] [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 242 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet původnímu věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek dle úvěrové smlouvy došlo s odkazem na obchodní podmínky k zesplatnění poskytnutého úvěru, a to ke dni [datum]. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] ve znění Smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku z úvěrové smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno], která pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila dále žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v zaslaných oznámeních. Ke dni [datum] sestávala dlužná částka z nesplacené jistiny úvěru ve výši 170 257,94 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 24 704,05 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 385,45 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný na ni však nereagoval. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Smlouvou o [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum] ve spojení se Smlouvou o [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], [anonymizováno] podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba], Ceníkem, vyjádřením banky, dokumentací ze systému banky, výpisem spotřebitelského úvěru a prohlášením o okamžité splatnosti úvěru bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou [anonymizována dvě slova] pro osobní úvěry [právnická osoba] Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 242 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 13,9 % ročně a případnými dalšími poplatky dle Ceníku. Měsíční splátka přitom měla činit 3 742,91 Kč. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou pravidelných splátek dle úvěrové smlouvy, přistoupil původní věřitel v souladu s čl. 12 písm. b) [anonymizována dvě slova] pro osobní úvěry k zesplatnění poskytnutého úvěru ke dni [datum]. O této skutečnosti byl žalovaný písemně vyrozuměn v prohlášení o okamžité splatnosti a výzvě k uhrazení dluhu ze dne [datum]. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] ve znění Smlouvy o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku z úvěrové smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno] O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 17. 2. 2022. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 3. 2022. Dne 23. 3. 2022 byla žalovanému zaslána také předžalobní výzva, žalovaný na ni však nereagoval. Ke dni [datum], jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] a z výpisu ze spotřebitelského úvěru, sestávala dlužná částka z nesplacené jistiny úvěru ve výši 170 257,94 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 24 704,05 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 385,45 Kč. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínky smlouvy a žalobkyně požadovala dlužnou částku v souladu s úvěrovými podmínkami, soud žalobu považoval za důvodnou a zcela jí vyhověl, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou částku spolu s úrokem z úvěru z dlužné jistiny ve výši 13,9 % ročně od 15. 1. 2022 do zaplacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni i jí požadovaný úrok z prodlení, když na jeho zaplacení má žalobkyně právo podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle vládního nařízení č. 315/2013 Sb. Pohledávka přitom byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 23 820 Kč (1 úkon právní služby 7 940 Kč - § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokátky za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 5 191,20 Kč a soudní poplatek ve výši 6 811 Kč, tj. celkem 36 722,20 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení pak vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.