4 C 258/2021-38 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vyklizení bytu žalovanými s odůvodněním, že žalobce, jakožto vlastník a pronajímatel, pronajímal žalovaným na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], dále pak nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku č. 1 až 6 byt č. 7 o velikosti 2 +1, sestávající z dvou pokojů, jedné kuchyně, koupelny, WC, předsíně a sklepa, situovaného ve třetím podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], část obce Mladá Vožice. V souladu s ujednáním článku IV. odstavec 1 nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejích dodatků, nájemní vztah žalovaným k bytu skončil [datum] uplynutím doby, na kterou byl nájemní vztah sjednán. V důsledku platební nekázně žalovaných a jejich dluhu k 30. 9. 2021 byli žalovaní dopisem žalobce ze dne 8. 10. 2021 vyzváni k vyklizení předmětného bytu s tím, že žalobce již nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu právě pro platební nekázeň žalovaných s úhradou nájemného a služeb spojených s nájmem. Žalovaní však na výzvu žalobce k vyklizení předmětného bytu nikterak nereagovali, a proto se jejich vyklizení domáhá žalobce soudní cestou. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, na ústní jednání, na které byli řádně předvoláni, se nedostavili, nepožádali z důležitého důvodu o jeho odročení, a proto soud jednal bez jejich osobní účasti ve smyslu ustn. § 101 odst. 3 o. s. ř. a rozhodoval na základě skutkových tvrzení žalobce a listinných důkazů v řízení provedených. 3. Tvrzené skutečnosti žalobce řádně doložil, a to nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum], na jejímž základě byl sjednán první nájemní vztah účastníků, a to k předmětnému bytu na dobu určitou od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015. Již tehdy měli ujednáno, že nájem bytu zanikne nejpozději uplynutím doby, na kterou byl článkem IV. této smlouvy sjednán. Dále žalobce prokázal existenci nájemního vztahu nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum] na dobu určitou počínaje dnem 1. 7. 2017 a konče dnem 30. 6. 2018. Zároveň si účastníci sjednali, že ustn. § 2285 občanského zákoníku, které upravuje obnovu nájmu, nebude použito. Tato nájemní smlouva byla dodatkována dodatky č. 1 až 6, přičemž posledním dodatkem č. 6 ze dne 31. 8. 2021 bylo smluvními stranami sjednáno, že nájem se sjednává na dobu určitou do 30. 9. 2021 s tím, že pronajímatel a nájemce si opět ujednali, že ustn. § 2285 občanského zákoníku, které upravuje obnovu nájmu, nebude použito a že v případě přetrvávajících nedoplatků nájmu a záloh na služby, nebude nájem již dále prodloužen. Žalobce dále vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 na adrese [ulice a číslo], byt č. 7, nájemců manželů [příjmení], za období od 1. 1. 2020 až 31. 12. 2020 prokázal, že na předmětném bytě je nedoplatek ve výši 13 697 Kč. Aktuálním počtem nedoplatků ze dne 24. 1. 2022 žalobce prokázal, že k 31. 12. 2021, potažmo ke dni vystavení tohoto potvrzení, mají žalovaní vůči žalobci nedoplatky, a to z nájmu bytu za rok 2020 ve výši 2 749 Kč, z nájmu bytu za rok 2021 ve výši 2 724 Kč, na zálohách na služby v souvislosti s užíváním bytu za rok 2021 částku 5 706 Kč s tím, že zálohy na služby budou předmětem vyúčtování za rok 2021, které proběhne v březnu 2022. Opravným vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021 za stejné období pak žalobce prokázal, že tento nedoplatek činil toliko 2 749 Kč. Dále mají nedoplatek za místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za rok 2020 ve výši 1 950 Kč, za rok 2021 ve výši 1950 Kč a za místní poplatek za psa za roky 2020 a 2021 celkem 229 Kč. Dopisem nazvaným Výzva k odevzdání bytu ze dne 8. 10. 2021 č. j. [spisová značka] má soud prokázáno, že žalobce vyzval žalované k odevzdání bytu s odůvodněním, že nájemní vztah k bytu skončil uplynutím doby dne 30. 9. 2021 a k témuž dni jsou povinni v souladu s článkem VII. odstavec 5 nájemní smlouvy odevzdat byt pronajímateli. Žalobce tedy vyzval žalované k opuštění bytu ve lhůtě nejpozději do 14 dnů ode dne doručení této výzvy, tedy k jeho vyklizení a řádnému odevzdání ve stavu, v jakém jej převzali nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání. Zároveň vyzval žalované k úhradě nedoplatku na nájemném a zálohách na služby za měsíc srpen a září 2021 a k části záloh na služby za měsíc červenec 2021, vše ve výši 8 430 Kč. K úhradě této částky opět stanovil lhůtu 14 dnů ode dne doručení této výzvy. Následně žalobce doložil, že tento dopis, obsahující výzvu k vyklizení a výzvu k zaplacení, byl žalovaným doručen do vlastních rukou dne 12. 10. 2021. Informací o pozemku z veřejné databáze má soud prokázáno, že žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na němž stojí objekt k bydlení [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Jelikož žalovaní žádné z listinných důkazů, které byly soudem k prokázání skutkových tvrzení žalobce provedeny, nerozporovali, vyšel z nich soud při svém rozhodování a učinil tento právní závěr. 4. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2285 o. z., pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu 2 let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. V daném případě má soud prokázáno, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou dodatkem č. 6 nejpozději do 30. 9. 2021, uplynutím této doby nájemní vztah skončil, neboť účastníci si zároveň sjednali, že ustn. § 2285 o. z., které upravuje obnovu nájmu, nebude použito. Proto se nájemní poměr žalovaných neobnovil a skončil k uvedenému datu, tj. 30. 9. 2021 a ode dne následujícího po tomto datu užívají žalovaní předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce pak prokázal, že žalované řádně vyzval písemnou výzvou k vyklizení bytu do 14 dnů a jeho odevzdání žalobci, což však žalovaní neučinili, a proto je na místě, aby jim tato povinnost byla uložena soudem. Nad rámec uvedených skutečností žalobce také doložil, že žalovaní mají u žalobce dluh na nájmu a na službách s nájmem bytu spojený, přičemž i to je důvodem, proč žalobce již nemá zájem na pokračování nájemního vztahu se žalovanými. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustn. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal náklady, které vynaložil k úspěšnému bránění svého práva. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění za 3 úkony po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 AT), tj. 4 500 Kč, a 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 10 400 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovaným úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení zaplatit.