4 C 259/2021-19 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vůči žalovaného na zaplacení příspěvku, neboť žalovaný coby provozovatel nákladního automobilu [registrační značka], neměl ode dne 17. 4. 2020 do dne 8. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli předmětné vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyně dále uplatnila zákonný nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a na úroky z prodlení. 2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne [datum] doložené spolu s dokladem o jejím doručení žalovanému za prokázané, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo technického průkazu], který je v registru silničních vozidel veden jako provozovaný a dále, že v období od 17. 4. 2020 do 8. 8. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku upomínala (výzvou ze dne 21. 1. 2021), avšak žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2021. 4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, podle kterého musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, dále dle ust. § 4 odst. 1 téhož zákona, dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů (dále jen Kancelář) příspěvek za každý den porušení výše uvedené povinnosti. Podle odst. 3 tohoto ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Dle odst. 4 daného ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V dané věci žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, když ode dne 17. 4. 2020 do dne 8. 8. 2020 neměl k výše uvedenému vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni v návaznosti na porušení této povinnosti žalovaným vznikl nárok na příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Ten v dané věci činí 9 804 Kč (114 dní x denní sazba ve výši 86 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a protože jej žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Důvodným je i nárok žalobkyně na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., neboť žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě uvedeného příspěvku. Současně soud přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.