4 C 260/2021-79 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 1. 2020 do zaplacení, dále částku 24 002 Kč představující smluvní pokutu a dále úroky z úvěru ve výši 102,66 % ročně z částky 48 735,25 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 119 707 Kč, a to vše z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně dle této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši efektivní úrokové sazby 167,78 % ročně splácet v 18 splátkách po 5 727 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2019 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky smlouvy řádně neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.1. smluvních ujednání v celkové výši 998 Kč, neboť se dostal do prodlení s úhradou splátky č. 2 a 3 o délce 30 dnů, přičemž smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy s úhradou splátky č. 2 a 3 o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tj. v celkové výši 400 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to k datu 21. 1. 2020. Podle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 60 877,01 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 48 735,25 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 12 141,76 Kč) byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni v den následující po dni zesplatnění. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném smluvní pokutu v částce 24 002 Kč, a to dle bodu 6.5 smluvních ujednání ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši 60 877,01 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 23. 1. 2020 do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne 30. 8. 2021. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr podle Přílohy č. 1 dané smlouvy celkem ve výši 555 Kč. Uvedené částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. K nařízenému jednání se žalovaný, který byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil a k věci se ani nijak nevyjádřil. Soud věc proto projednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Žalobkyně na žalobě trvala v plném rozsahu. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen smlouva) ve spojení s oznámením věřitele o schválení úvěru, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta, splátkovým kalendářem a kartou klienta (č. l. 6-10, 17-18, 22-28), má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal splácet včetně sjednaného úroku v efektivní úrokové sazbě ve výši 167,78 % ročně, a to v 18 měsíčních splátkách po 5 727 Kč splatných počínaje od října 2019 vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali jako důsledek vyplývající z prodlení spotřebitele (žalovaného) oprávnění úvěrujícího (žalobkyně) požadovat zaplacení smluvních pokut (č. l. 23). Podle bodu 6.1. a) smluvních ujednání pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.2 smluvních ujednání pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 15 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.5. smluvních ujednání jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení (vše na č. l. 23 a 24). Z oznámení o schválení úvěru (č. l. 17) a přílohy č. 1 smlouvy o úvěru (č. l. 35) má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč spolu s poplatkem za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 185 Kč měsíčně. Z dokladu o vyplacení úvěru (č. l. 32) má soud za prokázané, že dne 24. 9. 2019 byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 50 000 Kč. Z karty klienta (č. l. 15) má soud za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru zaplatil celkem částku 5 730 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu 1. splátky ve výši 5 727 Kč a na zaplacení částky 3 Kč z druhé splátky. Žalovaný tak řádně uhradil pouze první splátku a dále již ničeho. Žalovaný byl o splácení upomínán, jak plyne z upomínek ze dne 18. 12. 2019 (č. l. 11) a ze dne 17. 1. 2020 (č. l. 12), ve kterých žalobkyně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru s tím, že jde o automatické zesplatnění, a dále na povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení se zaplacením nové jistiny. Dne 21. 1. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému, že vzhledem k prodlení s úhradou úvěru v délce 65 dnů, došlo„ tímto dnem“ k okamžitému zesplatnění celého úvěru (č. l. 14). Z karty klienta má soud dále za prokázané, že žádnou další splátku úvěru žalovaný po dni 21. 1. 2020 nezaplatil. Z listiny hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] (č. l. 6) ve spojení s výplatními páskami, výpisy z účtu žalovaného a pracovní smlouvou žalovaného je prokázáno (č. l. 42-51), že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu České národní banky - úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v období od 8/ 2019 do 10/ 2019 - má soud za prokázané, že za září 2019 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná bankami domácnostem 8,76 % ročně. 4. Soud při právní kvalifikaci uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] vycházel z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 5. V dané věci bylo specifické, ž