4 C 264/2021-26 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z postoupené pohledávky na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, která byla žalované uložena při přepravní kontrole provedené ve vlaku 559 směr Praha hl. n., neboť žalovaná jako cestující využila přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. 2. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaná využila jako cestující přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a to ve vlaku 559 mezi stanicemi Plzeň hl. n. a Praha hl. n. a u kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, čímž jí vznikla povinnost zaplatit jízdné v částce 168 Kč za takto uskutečněnou cestu a dále povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala, avšak žalovaná dosud na svůj dluh neuhradila ničeho. 3. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, upravující oprávnění dopravce uložit cestujícímu bez jízdního dokladu přirážku k jízdnému a její výši, přičemž požadované úroky z prodlení byly právně posouzeny dle ust. § 1970 o. z., a jejich výše pak dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaná se jako cestující neprokázala výše uvedený den při přepravě shora uvedeným vlakem platným jízdním dokladem, je nárok žalobkyně na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému poprávu. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně má tedy nárok i na požadované úroky z prodlení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.