4 C 32/2022-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [číslo smlouvy ], na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 4 900 Kč. Podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit částku 4 900 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 451,29 Kč a smluvním úrokem ve výši 40 % ročně do 29. 12. 2019. Žalovaný však částku neuhradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, avšak ani poté žalovaný dluh nezaplatil, je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně proto požaduje též smluvní pokutu, sjednaný úrok, náklady na vymožení pohledávky a zákonné úroky z prodlení. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložené smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy ] ze dne [datum] ve spojení se standardními informacemi o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 4 900 Kč převedením na účet žalovaného, jak vyplývá z předloženého potvrzení. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně úroku ve výši 40 % ročně a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 451,29 Kč do 29. 12. 2019. Přímo v úvěrové smlouvě je mimo jiné sjednáno, že klient (úvěrovaný), který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z neuhrazené částky. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nevrátil. Postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 7. 2021. Následně žalovaný na svůj dluh uhradil částku 870 Kč, která byla alokována na smluvní úrok a úrok z prodlení. Celkový dluh žalovaného tak tvoří nesplacená jistina ve výši 4 900 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 451,29 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 450 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 654,25 Kč, náklady na vymožení pohledávky ve výši 690 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 758,84 Kč. Žalovanému byla zaslána též předžalobní upomínka, jak vyplývá z upomínky ze dne 1. 11. 2021. 4. Po právní stránce byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. 5. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 900 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit do 29. 12. 2019, a to včetně sjednaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud mu proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem žalobkyni jako postupníku, a to i se sjednaným úrokem a poplatkem. Zcela důvodným je vzhledem k prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu i žalobkyní jako postupníkem vznesený nárok na smluvní pokutu, kterou si účastníci platně sjednali ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jeho dluhu a která byla též platně postoupena na žalobkyni, náklady na vymožení pohledávky a na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Výrokem III. tohoto rozsudku bylo v souladu s položkou č. 2 bodem 1. Sazebníku soudních poplatků ve spojení s ust. § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 400 Kč, neboť soudní poplatek za návrh na zahájení řízení z částky 12 801,29 Kč činí dle položky č. 2 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků celkem 800 Kč.