4 C 33/2022-37 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 117 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 16,70 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný úvěr od právního předchůdce žalobkyně čerpal, avšak dostal se do prodlení se splácením úvěru. Původní věřitel prohlásil celý dluh žalovaného za splatný ke dni 19. 3. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Protože ani po zesplatnění žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, byla pohledávka za žalovaným sestávající z nesplacené jistiny ve výši 117 000 Kč, smluvních poplatků ve výši 2 600 Kč, úroku ve výši 8 304,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 8 846,97 Kč postoupena na žalobkyni. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] ze dne [datum] ve spojení s všeobecnými produktovými podmínkami právního předchůdce žalobkyně, jakož i z výpisu z úvěrového účtu, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 117 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 16,70 % ročně a poplatků pravidelnými měsíčními splátkami ve sjednané výši. Tento úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho účet. Z výpisu z tohoto účtu též vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 21. 3. 2020 má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 19. 3. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka sestávající z nesplacené jistiny ve výši 117 000 Kč, poplatků ve výši 2 600 Kč, splatných úroků z prodlení ve výši 8 846,97 Kč a splatných smluvních úroků ve výši 8 304,08 Kč byla postoupena na žalobkyni, a to včetně všech práv a povinností, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný ani přes zaslané upomínky dosud na svůj dluh neuhradil ničeho. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 117 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzval jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 290 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 784 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 5 900 Kč z tarifní hodnoty 119 600 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé). Jelikož je advokát plátcem DPH, naleží mu rovněž dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 18 600 Kč stanovená částkou 3 906 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.