8 C 182/2022-18 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč za nevrácení pronajatého koncového zařízení [anonymizována dvě slova], které žalobkyně žalovanému poskytla na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] na dobu jejího trvání. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení neuhrazené ceny za poskytnuté služby třetích stran, které žalovaný využíval prostřednictvím žalobkyně na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], avšak následně řádně dle sjednaných podmínek řádně nehradil. Žalovaný předmětné zařízení žalobkyni nevrátil a nezaplatil předmětné částky ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný využíval na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny. V souvislosti s uzavřenou účastnickou smlouvou [číslo] žalobkyně žalovanému pronajala koncové zařízení [anonymizována dvě slova], které byl žalovaný povinen vrátit v případě ukončení dané smlouvy. Pro případ nevrácení daného zařízení byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč. Žalovaný žalobkyni předmětné zařízení po ukončení účastnické smlouvy nevrátil, a proto mu žalobkyně fakturou [číslo] vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaný rovněž neuhradil měsíční poplatek za pronájem daného zařízení a ani cenu za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 378,66 Kč. Jednalo se konkrétně o vyúčtování [číslo] [číslo]. Žalobkyně žalovaného k úhradě daných částek vyzvala dopisem ze dne [datum], žalovaný však neuhradil ničeho. 3. Právně byla věc posouzena v souladu s ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby elektronických komunikací poskytované žalobkyní a že mu žalobkyně na dobu trvání smlouvy poskytla k užívání jedno koncové zařízení. Žalovaný v rozporu se svojí smluvní povinností stanovenou i ve výše uvedeném právním předpise žalobkyni předmětné zařízení nevrátil, nezaplatil ani platně sjednanou smluvní pokutu za nevrácení daného zařízení a nezaplatil ani cenu za poskytnuté služby třetích stran, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit celkovou částku 4 378,66 Kč tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.