8 C 20/2022-14 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z postoupené pohledávky na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu nezaplacených přirážek, které byly žalovanému dne [datum] uloženy při přepravní kontrole provedené ve vlaku [číslo] ve směru [obec], neboť žalovaný jako cestující porušil přepravní podmínky právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba] a způsobil nepovolené zdržení vlaku. 2. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný dne [datum] využil jako cestující přepravních služeb právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] ve směru [obec]. Navzdory opakovaným výzvám žalovaný neuposlechl pokyn pověřeného zaměstnance ČD k nasazení roušky, čímž porušil přepravní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný dále odmítl prokázat svoji totožnost a jeho ztotožnění bylo provedeno až přivolanou hlídkou Městské policie ve [obec]. Žalovaný stále odmítal uposlechnout pokyny, a proto byl za přispění policie vyloučen z přepravy, s čímž došlo k nepovolenému zdražení vlaku o 8 minut. Pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzývala, avšak žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho. 3. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále dle ust. § 2551 o. z., dle kterého se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Dále soud věc posoudil podle ust. § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, upravující oprávnění dopravce uložit cestujícímu přirážku za nedodržování přepravního řádu a její výši, přičemž požadované úroky z prodlení byly právně posouzeny dle ust. § 1970 o. z., a jejich výše pak dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. V dané věci žalovaný jako cestující výše uvedený den při přepravě shora uvedeným vlakem porušil čl. 144 písm. z) přepravních podmínek Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu účinných ode dne 13. 12. 2020 (dále jen SPPO) tím, že neuposlechl pokyn pověřeného zaměstnance ČD (k nasazení roušky), čímž mu vznikla dle čl. 114 SPPO povinnost uhradit přirážku ve výši 1 000 Kč. Dále vznikla žalovanému povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 000 Kč za nepovolené zdržení vlaku dle čl. 103 SPPO ve spojení s položkou 6 ceníku přirážek a smluvních poplatků (dále jen ceník), který je součástí tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, s kterými dle odst. 5. 1. SPPO žalovaný vyjádřil souhlas tím, že nastoupil do vlaku. Současně vznikla žalovanému povinnost zaplatit další přirážku ve výši 1 600 Kč jako náhrada za zpoždění vlaku v délce 8 min, neboť dle položky 6 ceníku činí přirážka za každou i jen započatou minutu zdržení 200 Kč, nejméně 600 Kč Celkem tedy vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na přirážky ve výši 3 600 Kč a tento trvá dosud, neboť žalovaný nevyužil možnost je uhradit ve snížené výši na místě nebo u pokladní přepážky ve lhůtě do 14 dnů ode dne vzniku povinnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětnou částku nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně a ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, a to přes předžalobní výzvu, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně má tedy nárok i na požadované úroky z prodlení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.