8 C 269/2021-155 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se vůči žalované domáhal určení výlučného vlastnictví k nemovitým věcem nacházejícím se v k. ú. [obec] uvedeným ve výroku I. (dále jen„ nemovité věci“) s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel s žalovanou darovací smlouvu, kterou na ni převedl ideální polovinu svých nemovitých věcí. Dne [datum] po návratu do zaměstnání zjistil, že žalovaná se ve společné domácnosti nenachází. Z neočekávaného odchodu žalované ze společné domácnosti byl v naprostém šoku, snažil se žalovanou bezvýsledně telefonicky kontaktovat, avšak žalovaná reagovala pouze textovými zprávami. Jediné, co žalovaná bezprostředně po svém odchodu řešila, byly majetkové záležitosti. Žalovaná navíc nenavštívila matku žalobce po celou dobu jejího pobytu v nemocnici a ani se nezúčastnila jejího pohřbu. Dne [datum] zaslal žalované odvolání daru, žalovaná však odmítala poskytnout součinnost s revokací daru mimosoudní cestu, a proto mu nezbývá, než domáhat se určení jeho výlučného vlastnictví žalobou. 2. Žalovaná se vyjádřila tak, že odmítá, že by se vůči žalobci dopustila nevděku, tedy že by úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila žalobci tak, že by zjevně porušila dobré mravy. Mezi účastníky existoval citový vztah, z něj vzešlo manželství, do kterého manželka investovala mnoho jak citově, tak finančně. Vinu za rozpad manželství přičítá chování žalobce a k dlouhodobé ignoraci upozorňování na nevyhovující stav. Mezi účastníky se situace vyhrotila na začátku listopadu [rok], kdy na ní žalobce řval, manipuloval před ní plynovou pistolí a vulgárně ji vyzval, že může odejít („ Když se jí tam nelíbí, tak se může sebrat a jít do prdele“). Měla z žalobce strach, dcera jí nabídla, že může odejít, což využila a o odchodu informovala žalobce prostřednictvím svého zetě [jméno] [příjmení]. V této době nevěděla nic o tom, že na ní byl převeden vlastnický podíl na domě v [obec] a rozhodně neplánovala svůj odchod v souvislosti s touto skutečností. 3. Podle § 2072 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. 4. Soud má v dané věci za prokázané z oddacího listu účastníků (číslo listu, dále jen„ č. l.“, 23), že účastníci řízení byli manželé, jejich manželství bylo řádně uzavřeno dne [datum] a oba do něj vstupovali jako rozvedení. Z darovací smlouvy ze dne [datum] datované dnem [datum] (č. l. 9 a 10) má soud dále za prokázané, že účastníci uzavřeli darovací smlouvu, podle které se žalobce jako dárce zavázal převést žalované jako obdarované polovinu nemovitých věcí. Z dopisu Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor ze dne [datum] (č. l. 10 a 11) ve spojení s usnesením tohoto katastrálního úřadu ze dne [datum] (č. l. 11 p. v. až 12) má soud za prokázané, že účastníci řízení byli upozorněni, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť obsah darovací smlouvy neodůvodňuje navrhovaný vklad, a řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu na vklad účastníky. Z darovací smlouvy datované dne [datum] (č. l. 13) má soud za prokázané, že žalobce převedl do vlastnictví žalované nemovité věci, což vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 20). Podle [anonymizováno] zpráv (č. l. 21, 22) žalobce uvedl, že je rozrušen z odchodu manželky v listopadu, špatně spí, zemřel i otec i matka, je toho na něj moc. Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum] s tím, že příčinu rozvratu manželství soud spatřoval zejména v nedostatku komunikace. Ze smlouvy o správě investice ze dne [datum] (č. l. 46) má soud za prokázané, že žalobce investoval peněžité prostředky prostřednictvím správce [právnická osoba] Z emailové zprávy paní [příjmení] (č. l. 18) uvedené obchodní společnosti, podle které se manželé [celé jméno žalobce] domluvili, že investici nechají na účtu pana [celé jméno žalobce], ve spojení s celou řadou dopisů (č. l. 26, 29, 30, 36, 38, 39, 42) má soud za prokázané, že v průběhu manželství žalovaná investovala své finanční prostředky tak, že tyto byly vloženy na účet vedený na jméno žalobce a že již došlo k jejich převodu na žalovanou (č. l. 35). Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě (č. l. 24) má soud za prokázané, že uvedeného dne došlo k dopravní nehodě, když účastnicí byla jako chodec [jméno] [příjmení]. Z předložených výpisů z účtu (č. l. 57 až 67 a 79 až 85) je prokázáno, že žalovaná převedla postupně v uvedených dnech peněžní prostředky ze svého účtu na účet žalobce v částce 711 861 Kč a že ze svého účtu provedla další platby za zboží a služby v částce 750 730,62 Kč Tyto dosud uvedené skutečnosti byly navíc mezi účastníky též nesporné, jak plyne z obsahu jejich podání a dále vyjádření do protokolu (č. l. 124 p. v.). 5. Žalobní návrh žalobce se opírá o odvolání daru ze dne [datum], kterou soud považuje za platný jednostranný právní úkon, který byl řádně doručen žalované. Tento byl adresován právnické osobě [příjmení] a partneři advokátní kancelář s. r. o., přestože dle dopisu ze dne [datum] (č. l. 29) žalovaná jako svého zástupce zmocnila advokáta [titul]. [jméno] [příjmení]; ze zápatí tohoto dopisu však vyplývá, že jde právě o advokáta působícího ve výše uvedené advokátní kanceláři. Z dopisu ze dne [datum] (č. l. 41) proto logicky vyplývá, že odvolání daru ze dne [datum] se dostalo do sféry dispozice žalované, když žalovaná prostřednictvím jejího současného zástupce výslovně reaguje na toto odvolání daru ze dne [datum] O dva dny pozdější odvolání daru ze dne [datum] adresované žalované (č. l. 45) totožného znění (změny se týkají toliko oslovení a převedení stejného obsahu textu do mluvnické kategorie druhé osoby), lze proto považovat za nadbytečné. 6. Soud se neztotožnil s názorem žalované, že jde o právní úkon neurčitý, když dle tvrzení žalované z něj není patrné, z čeho je dovozován úmysl žalované ublížit žalobci a v čem je spatřováno zjevné porušení dobrých mravů (č. l. 73). Žalobce tyto uvedené okolnosti dle obsahu listiny odvolání daru ze dne [datum] spatřuje v tom (a vícekrát to opakuje), že žalovaná zcela neočekávaně (slovo s tímto základem uvedeno 4 x: 2 x neočekávaně, 1 x neočekávaný, 1 x neočekávaným) a bez jakéhokoli předchozího náznaku projevu takové vůle opustila (uvedeno 3 x: 2 x opustila, 1 x opuštění) společnou domácnost s žalobcem bez objasnění důvodů (uvedeno 2 x). Další žalobcem uváděné důvody jsou, že žalovaná se vyhýbá přímé komunikaci s žalobcem, s odchodem vyčkávala do okamžiku provedení vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem, k neočekávanému odchodu navíc došlo v době, kdy byla matka žalobce ve vážném stavu po dopravní nehodě [anonymizováno] v nemocnici a následně se ani neúčastnila jejího pohřbu, žalobce nemá informace o jejím pobytu, životě a plánech do budoucna, žalovaná se zajímala jen o majetkové záležitosti (získání finančních prostředků, které dobrovolně investovala a odvoz věcí) a obvinila jej ze zcizení mobilního telefonu. Žalobce právě toto tvrzené jednání žalované považuje za zjevně v rozporu s dobrými mravy, kterým žalobci vědomě ublížila. 7. Vzhledem k obsahu vyjádření žalované, která nárok žalobce popírá, se soud musel zabývat dvěma otázkami, a to jednak, zda došlo k jednání žalované tvrzenému žalobcem v odvolání daru a následně, pokud ano, zda splňuje výše citovaná zákonná kritéria pro vznik nároku na odvolání daru dle shora citovaného § 2072 odst. 1 o. z. 8. Pokud jde o tvrzení žalobce v odvolání daru, že manželství účastníků bylo harmonické a bezproblémové, že žalovaná nikdy ani náznakem neprojevila jakoukoli nespokojenost a opuštění společné domácnosti tedy bylo zcela neočekávané a bez jakéhokoli předchozího náznaku, má soud naopak z provedeného dokazování za prokázané, že již před opuštěním společné domácnosti žalovanou se mezi účastníky projevovaly neshody a tyto se vyhrotily o víkendu [anonymizováno] a [datum