9 C 173/2022-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně – advokátní kancelář se svým návrhem domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, když žalovaná udělila Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokátce žalobkyně písemnou plnou moc k právnímu zastoupení ve věci správy obchodní společnosti e jednání za společníka a jednatele společnosti. Žalobkyně poskytla žalované předmětné služby a fakturou [číslo] ze dne 30. 8. 2019 se splatností dne 18. 9. 2019 vyúčtovala žalované odměnu v částce 9 982,50 Kč. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila a na zaslanou předžalobní výzvu nereagovala. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Z listin předložených žalobkyní je zřejmé, že žalobkyně prostřednictvím Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] zastupovala žalovanou jako advokát v obchodních záležitostech týkajících se žalované společnosti. Poskytnuté právní služby dne 30. 8. 2019 řádně vyúčtovala, přičemž žalované následně zaslala fakturu včetně konkrétního rozúčtování (včetně jedné neúčtované položky). Na základě faktury [číslo] tak měla žalovaná uhradit částku 9 82,50 Kč s datem splatnosti 18. 9. 2019. Žalovaná však na fakturu ničeho neuhradila, proto byla upomínána a dne 17. 5. 2021 jí byla zaslána předžalobní výzva. Ani poté k úhradě dluhu nedošlo. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, neprokázala tedy, že by na předmětnou fakturu cokoliv dobrovolně uhradila. Soud proto považuje tvrzení žalobkyně za prokázaná, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Spolu se žalovanou částkou soud uložil žalované zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, když na jeho zaplacení má žalobkyně právo v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., stejně jako částku 1 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 uvedeného nařízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náhrada hotových výdajů dle § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka a žaloba) včetně DPH ve výši 126 Kč, tj. částka 1 126 Kč.