9 C 207/2022-15 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl žalobkyní vznesený nárok na úhradu dlužného pojistného za období od 14. 9. 2021 do 24. 12. 2021 a poplatku. Žalobkyně odkázala na smlouvu [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne 14. 6. 2021, jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno]. Žalobkyně doložila listinné důkazy prokazující opodstatněnost žalobního nároku. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu, a poučil jej, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neměl žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o komplexním pojištění vozidla má soud za prokázané, že dne 14. 6. 2021 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva s pojistným ve výši 5 318 Kč ročně, pojistné období bylo sjednáno v délce čtvrtletní. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti, proto byl žalobkyní upomínán a zároveň byl upozorněn na možný zánik pojištění. Na tuto výzvu nereagoval a smlouva tak zanikla ke dni 24. 12. 2021 pro neplacení pojistného. Žalobkyně zaslala žalovanému další upomínku, ve které navrhla smírné řešení, avšak bezúspěšně. Na základě toho jí vznikl nárok na úhradu poplatku ve výši 300 Kč. Dlužné období, po které nebylo pojistné hrazeno, je od 14. 9. 2021 do 24. 12. 2021. Dne 22. 4. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na níž žalovaný nijak nereagoval. Soud věc posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil pojistné podle výše uvedené pojistné smlouvy uzavřené dne 14. 6. 2021 za pojistné období od 14. 9. 2021 do 24. 12. 2021 v částce 1 448 Kč a poplatek ve výši 300 Kč, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem, a to včetně žalovaných úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle uvedeného právního předpisu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.