9 C 233/2022-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že ve dnech 4. 8. 2020, 19. 8. 2020, 25. 8. 2020 a 9. 9. 2020 celkem v pěti případech při jízdě na lince hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou takto uskutečněnou jízdu, žalovaná však požadované nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 2. 2021 právní předchůdce žalobkyně [příjmení] podnik města České Budějovice, a. s. postoupil pohledávku žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 4. 8. 2020, 4. 8. 2020, 19. 8. 2020, 25. 8. 2020 a 9. 9. 2020 zjistil, že žalovaná se v pěti případech přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a tovždy na lince autobusu [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému vyplývají z přepravních podmínek dopravce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 2. 2021 právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [anonymizováno] [územní celek], a.s. postoupil pohledávku žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávek. Současně byla žalované zaslána také výzva k plnění ze dne 7. 6. 2022. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, dle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Výši přirážky stanoví přepravce v dopravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému za takto uskutečněné jízdy bez platného jízdního dokladu, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH. Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč.