9 C 250/2022-25 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odkazem na dvě smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. První smlouva [číslo] byla uzavřena mezi účastníky dne 8. 9. 2020. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 50 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 25,90 % ročně s tím, že částka poskytnutého úvěru byla žalovanému převedena na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal splácet tuto půjčku v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 1 684 Kč z běžného účtu, na němž se zavázal mít dostatečný zůstatek, aby společnost mohla splátky v řádném termínu inkasovat. RPSN činilo 29,23 %. Vzhledem k tomu, že žalovaný podmínky smlouvy neplnil, prohlásila společnost ke dni 4. 6. 2021 částku za okamžitě splatnou a vyzvala žalovaného k jednorázovému zaplacení celého zůstatku. Pohledávka společnosti byla splatná nejpozději do 4. 6. 2021, žalovaný ji však neuhradil a jeho závazek činil k uvedenému dni 53 984,99 Kč. V pořadí druhou smlouvou ze dne 3. 1. 2021 [číslo] se účastníci shodli na poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 30,90 % ročně s RPSN 35,74 Kč, půjčka měla být rovněž splácena v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 289 Kč inkasem, žalovaný se zavázal mít dostatečný zůstatek na účtu. Ani tento závazek žalovaný neplnil, proto došlo dne 4. 6. 2021 k zesplatnění úvěru, pohledávka žalobkyně vůči žalovanému činila k tomuto datu 33 710,23 Kč. Z transakční historie na účtu žalovaného je zřejmé, že svou povinnost řádně neplnil. Dne 4. 6. 2021 mu tak bylo adresováno oznámení o zesplatnění půjčky a současně výzva k úhradě. 2. Z návrhu na uzavření smlouvy [číslo] její akceptace, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] ze září 2020 považuje soud za prokázané, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu uzavřel a částku v plné výši vyčerpal. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 684 Kč bez pojištění, měsíční poplatek za pojištění činil 75 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 25,90 % ročně, RPSN 29,23 ročně. Z výpisu z účtu žalovaného je rovněž patrné, že žalovaný svou povinnost řádně neplnil, proto mu dne 4. 6. 2021 bylo oznámeno zesplatnění a byl vyzván k úhradě dlužné částky v celém rozsahu. 3. Z návrhu na uzavření půjčky [číslo] její akceptace, dále potom z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] za leden 2021 je zřejmé, že žalovanému byla poskytnuta další částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 289 Kč bez pojištění, měsíční poplatek za pojištění činil 45 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 30,90 % ročně, RPSN 35,74 % ročně. Z výpisu z účtu žalovaného je rovněž patrné, že žalovaný svou povinnost řádně neplnil, proto mu dne 4. 6. 2021 bylo oznámeno zesplatnění a byl vyzván k úhradě dlužné částky v celém rozsahu. 4. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. bylo prokázáno, že žalovanému bylo sděleno postoupení pohledávky na žalobkyni, tím byla prokázána i její aktivní legitimace provedení sporu. 5. Na úvod právního posouzení je třeba uvést, že ačkoli žalobce i jeho právní předchůdce užívají bez bližšího zdůvodnění střídavě pojmy půjčka a úvěr, považuje soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky za smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále rovněž jen o. z.), neboť parametry smlouvy tomuto typu jednoznačně odpovídají. Právní předchůdce žalobce byl současně subjektem, který svou aktivitu právě poskytováním úvěrů naplňoval. Podle citovaného ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. V posuzované věci byly úroky a s nimi souvisící roční procentní sazba nákladů vyšší, než je u úvěrů tohoto typu poskytovaných bankami obvyklé, nicméně stále ve výši, kterou lze z hlediska dobrých mravů hodnotit jako přiměřenou. Soud proto vyhověl žalobě včetně požadavku na úhradu zmíněných úroků. Podle § 1977 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku je stanovena vládním nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyni se podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z úvěru, poplatků a dlužných poplatků, které byly ujednány ve smlouvě. Závěrem zbývá dodat, že bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu o poskytnutí úvěru prokazoval, zda, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Při jeho pasivitě soud tedy nemohl postupovat jinak než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady se skládaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 106 Kč a dále odměny právního zástupce žalobkyně. Ta se skládala z odměny za 4 úkony právní služby po 4 220 Kč, 4 režijních paušálů po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas v rozsahu 8 půl hodin ve výši 800 Kč a dále z cestovného právního zástupce žalobkyně k jednání. Zástupce žalobkyně cestoval k procesnímu soudu dne 29. 11. 2022, ujel celkem 2 x 92 km osobním automobilem tovární značky Hyundai, [registrační značka] při průměrné spotřebě 6 litrů na 100 km, vyhláškové ceně pohonných hmot, cestovné činilo celkem 1 339 Kč. Zástupce žalobkyně konečně požadoval úhradu daně z přidaného hodnoty. Celkem náklady řízení činily 27 571 Kč. Platební místo je určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.