9 C 252/2022-10 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující úhradu nákladů, jež jí vznikly v souvislosti s převozem žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem odborného lékařského vyšetření a nákladů za toto vyšetření, neboť žalovaný dne [datum] řídil motorové vozidlo, ačkoliv byl v době řízení pod vlivem návykové látky. 2. Závěr soudu o skutkovém stavu je, že příslušníci Policie ČR, Obvodní oddělení Pacov, převezli žalovaného dne [datum] do zdravotnického zařízení v [obec], neboť při policejní kontrole uvedeného dne v [obec], vzniklo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod vlivem návykových látek v organismu. Náklady na dopravu vyčíslila žalobkyně částkou 293 Kč, a to v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb., jakož i s údaji z technického průkazu vozidla použitého k převozu žalovaného do zdravotnického zařízení [registrační značka], když tímto služebním vozidlem bylo najeto 47 km. Žalovaný se následně podrobil odbornému [anonymizováno] vyšetření, které u žalovaného prokázalo přítomnost metamfetaminu v krvi v koncentraci 136 ng/ml a amfetaminu v krvi v koncentraci 55 ng/ml. Náklady na odběr odebraného vzorku a jeho rozbor byly vyčísleny [anonymizováno] zařízením ve výši 1 243 Kč, které uhradila žalobkyně a která nyní tuto částku požaduje uhradit po žalovaném. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 536 Kč, avšak ten do současné doby na svůj dluh neuhradil ničeho. 3. Dle ust. § 20 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“), je orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření povinna se podrobit mimo jiné osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Dle ust. § 24 odst. 2 a odst. 3 zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné [anonymizováno] vyšetření náklady, které mu úhradou odborného [anonymizováno] vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do [anonymizováno] zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, [anonymizováno] policie, obecní policie, [anonymizováno] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel [anonymizováno] služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 4. V dané věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s odborným [anonymizováno] vyšetřením žalovaného ze dne [datum] je zcela důvodný, neboť je v souladu s výši citovanými zákonnými ustanoveními, když u žalovaného byla zjištěna přítomnost návykové látky a tento pod vlivem návykové látky vykonával činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, což řízení motorového vozidla bezesporu je, a do současné doby na svůj dluh neuhradil ničeho. Důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč sestávající dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. z náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze tří úkonů žalobkyně. 6. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přešla poplatková povinnost na žalovaného v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Poplatková povinnost byla stanovena z částky, ve které byl žalobce úspěšný, a její výše pak vyplývá z položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku zákona o soudních poplatcích. 7. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.