9 C 254/2022-18 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, která byla žalovanému uložena při přepravní kontrole provedené v [obec] dne 9. 3. 2022 na lince autobusu [číslo] dne 10. 3. 2022 na lince metra C a dne 13. 3. 2022 na lince autobusu [číslo] neboť cestoval vždy bez platného jízdního dokladu. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neměl žádných námitek a žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podaném návrhu, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to v [obec] dne 9. 3. 2022 na lince autobusu [číslo] dne 10. 3. 2022 na lince metra C a dne 13. 3. 2022 na lince autobusu [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, čímž mu vznikla povinnost uhradit požadovanou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z výše uvedených jízd a dále povinnost zaplatit jízdné v částce 30 Kč za takto uskutečněnou cestu, když na místě, nejpozději však do 15 dnů ode dne uložení přirážky, nevyužil možnosti uhradit přirážku ve snížené výši. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužných částek vyzývala, avšak žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, upravující oprávnění dopravce uložit cestujícímu bez jízdního dokladu přirážku k jízdnému a její výši, a dále podle ust. § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, který stanoví, že pověřená osoba (tj. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy nebo i jiná osoba pověřená dopravcem linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce) je oprávněná uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, povinnost zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné pro vymáhání přirážky. Podle odst. 3 téhož ustanovení může výši přirážky stanovit přepravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Požadované úroky z prodlení byly právně posouzeny dle ust. § 1970 o. z., a jejich výše pak dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný se jako cestující neprokázal výše uvedené dny při přepravě na shora uvedených linkách platným jízdním dokladem, je nárok žalobkyně na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému po právu. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně má tedy nárok i na požadované úroky z prodlení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.