9 C 307/2021-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 1.525 Kč, neboť žalovaný se při jízdě linkou hromadné dopravy provozované žalobkyní dne 9. 2. 2021 nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdným dokladem a jízdné a přirážku k jízdnému dle výzvy kontrolora neuhradil. Žalovaná částka nebyla žalovaným uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a) o.s.ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu výzva a žaloba byly doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b) písm. a) o.s.ř. Soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil ve věci následující skutkový závěr: Žalovaný dne 9. 2. 2021 cestoval v 06:11 hodin trolejbusovou linkou [číslo] provozovanou žalobkyní a na zastávce [ulice] byl kontrolován přepravním kontrolorem a nebyl schopen předložit jízdenku. Jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného představuje částku 25 Kč, přirážka, jejíž výše vyplývá z přepravních podmínek 1.500 Kč. Předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných částek marně. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob a dále podle § 18a) odst. 1, 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, kdy osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavena kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdným dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Cestující je povinen na výzvu pověřené osoby sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro drážní a silniční dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 5. Protože žalobkyně provedenými listinnými důkazy prokázala, že žalovaný se při jízdě prostředkem hromadné dopravy provozovaným žalobkyní neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, následně ani nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, soud žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 1.525 Kč se stávající z částky 200 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad po 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písm. a) AT a DPH ve výši 21% z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.