9 C 309/2021-53 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně požadovala na žalované zaplacení částky 230 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 18. 11. 2021 do zaplacení. Uvedla, že se dne 10. 11. 2021 osobně zúčastnila aukce [číslo] ohledně bytu 2+kk, [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]. Vyvolávací cena byla stanovena ve výši 3 200 000 Kč, nejnižší výše příhozu částkou 30 000 Kč. Žalobkyně učinila bezprostředně po zahájení aukce první podání ze všech účastníků, a to na částku 3 230 000 Kč, jiná podání dokonce aukce nebyla učiněna. U žalobkyně však došlo ke zcela evidentní záměně částky příhozu a částky, za kterou byla ochotna byt koupit. Okamžitě ještě v průběhu aukce kontaktovala prostřednictvím svého zástupce aukční specialistku, po skončení aukce ji telefonicky kontaktoval jednatel žalované osobně, kterému záměnu vysvětlila. Žalobkyně žádala o opakování aukce s příslibem, že se jí znovu zúčastní. Po skončení aukce však obdržela gratulační email k vydražení předmětného bytu za částku 6 430 000 Kč, následně jí byla doručena faktura na částku 230 000 Kč za provedené služby a zprostředkování elektronické aukce. Bylo jí sděleno, že aukční jistota propadá ve prospěch žalované a vrácena nebude. Žalobkyně za uvedených podmínek nemá o předmětný byt zájem, je zcela evidentní, že její vůle byla koupit byt za cenu, kterou zadala v průběhu aukce na webovém portálu. V minulosti měla pouze jedinou zkušenost s aukcí bytu, v tom případě bylo požadováno, aby zájemci nezasílali příhozy, nýbrž pouze nabízené částky ke koupi. Zdůraznila, že se záměnou částky příhozu a částky, za kterou je zájemce ochoten byt koupit, výslovně počítají obchodní podmínky v bodě [číslo], umožňují limitovat maximální příhoz účastníka, aby bylo zamezeno nechtěné chybě. V daném případě však maximální příhoz stanoven nebyl. Žalobkyně poukazovala na to, že chyběla její vůle k právnímu jednání v naznačeném smyslu, proto nejde o právní jednání a nemá žádné následky. Je mimo jakoukoli pochybnost, že její vůlí nikdy nebylo koupit byt za částku 6 430 000 Kč, její reálnou projevenou vůlí bylo koupit byt pouze za částku 3 230 000 Kč. Z toho důvodu vyzvala dopisem ze dne 12. 11. 2021 žalovanou k vrácení aukční jistoty v plné výši do 17. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že k vrácení nedošlo, podala žalobu. 2. Žalovaná se bránila odporem proti platebnímu rozkazu; ve včas doplněném odůvodnění odkázala především na všeobecné obchodní podmínky, jimiž se každá aukce společností řídí. Tyto podmínky podrobně popisují průběh veřejné aukce a práva a povinnosti účastníků. Uvedla, že konání veřejné aukce předcházela prohlídka bytu, k následně vydané aukční vyhlášce se žalobkyně registrovala na portálu žalované a při registraci souhlas s obchodními podmínkami potvrdila. Po celou dobu měla k dispozici veškeré podklady k dražbě, disponovala veškerými informacemi týkajícími se předmětu aukce. Po registraci dne 10. 11. 2021 obdržela informační email, na němž je mimo jiné odkaz na testovací aukci, kterou si žalobkyně vyzkoušela, přihlásila se k ní dne 10. 11. 2021 v 10: 07:45 hodin pod svojí IP adresou. Žalovaná uváděla, že elektrický formulář pro průběh aukce je dobře srozumitelný, intuitivní, je v zásadě vyloučeno, aby mezi příhozem a nabídkou došlo k omylu. Žalobkyně navíc využívala odborné služby [jméno] [příjmení] z projektu [anonymizováno] snadno, který je zaměřen právě na odborné poradenství kupujícím, tento odborník byl ihned po aukci v kontaktu s žalovanou, jednání žalobkyně nerozporoval, uznával podmínky aukce. Zmíněné aukce se vedle žalobkyně nezúčastnil s ohledem na její průběh žádný další zájemce a žalobkyně se tak stala v souladu s podmínkami jejím vítězem. Žalovaná odkázala na článek 2.7 obchodních podmínek, podle něhož aukční jistota slouží k pokrytí nákladů spojených s aukcí, včetně odměny poskytovatele. V případě nedodržení podmínek ze strany vítěze aukce slouží k pokrytí nákladů spojených s aukcí, k náhradě škody za ušlou provizi. Poukázala na to, že žalobkyně svým jednáním způsobila značné škody nejen žalované, ale i prodávajícímu. Zmínila rovněž to, že žalobkyně hrozila žalované oznámením údajných nekalých praktik žalované [příjmení] obchodní inspekci, snažila se vyvolat dojem, že žalovaná jednala opakovaně v úmyslu poškodit zájmy třetích osob. 3. Z listinných důkazů (aukční vyhláška [číslo] stanovení aktuální hodnoty tržní ceny nemovitosti, emailová korespondence účastníků, všeobecné obchodní podmínky a záznam o průběhu aukce) bylo zjištěno, že aukce zmíněného bytu byla zahájena 10. 11. 2021 v 12:00 hodin, vyvolávací cena (nejnižší podání) byla určena na 3 200 000 Kč, nejnižší výše příhozu na 30 000 Kč. Aktuální tržní hodnota nemovitosti byla stanovena na základě odhadu tržní ceny na 4 800 000 Kč. Téhož dne v 09:3 4:26 hodin byl žalobkyni generován email s poděkováním za registraci a výzvou, aby potvrdila svoji emailovou adresu kliknutím na odkaz. Současně byla informována, že bez registrace může vyzkoušet testovací aukci na uvedeném uživatelském jméně s heslem, které bylo sděleno. V 09:3 6:23 hodin byla registrace schválena a v 09:4 2:08 hodin bylo oznámeno, že byla přijata přihláška k aukci, společnost obdržela přihlášku a přidělila žalobkyni identifikátor. V 12:3 0:01 hodin byla žalobkyni zaslána gratulace k vydražení předmětu aukce. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení vyplývá, že aukce byla v jejím případě druhou, které se v životě zúčastnila. Pro její rozhodnutí vstoupit do aukce bylo rozhodující, že se jí v případě neúspěchu vrátí celá jistota. Do aukce nanečisto se přihlásila, nedokázala však aktivovat ty kolonky, které byly pro zkoušku podstatné. Předpokládala, že samotnou aukci zvládne. Podvědomě přitom při realizaci místo částky představující příhoz zapsala částku, za kterou byla ochotna byt koupit. Nejprve, když se zvýšila částka nejvyššího podání, nepochopila, co se stalo, teprve následně si uvědomila svou chybu. Okamžitě kontaktovala aukční specialistku paní [příjmení] a informovala ji o tom, že takový příhoz nebyl jejím záměrem. Ze strany aukční specialistky jí byla přislíbena snaha zajistit následné jednání tak, aby z celé záležitosti vyšla co nejlépe. První jednání s jednatelem panem [příjmení] bylo nepříjemné, následně již k ní byl milý. Trval však na tom, že částku rovnající se složené jistotě musí zaplatit. Proto požádala, aby ji společnost již nekontaktovala. Žalobkyně připustila, že obchodní podmínky před vstupem do aukce odklikla, podrobně je však nečetla, o pravidlech aukce byla informována, pouze zaměnila příhoz a nejvyšší podání. Výpověď žalobkyně v podstatě potvrdil jednatel společnosti [příjmení] [příjmení], který se pouze ohradil proti tvrzení, že se k žalobkyni po skončení aukce choval hrubě, tak i aukční specialistka [jméno] [příjmení]. Ta popsala náplň své práce, to, jakým způsobem byla žalobkyně spolu se zástupcem panem [příjmení] o nemovitosti informována. Potvrdila rovněž, že v průběhu aukce byla nejprve kontaktována jiným zájemcem, který sdělil, že byla přihozena tak vysoká částka, že již pokračovat nebude, následně panem [příjmení], který ji požádal, aby nabídku vynulovala, že se žalobkyně spletla. Výsledkem následných jednání byla nabídka prodeje nemovitosti za částku 5 800 000 Kč, na tu však žalobkyně nereflektovala. 4. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že žalobkyně se zúčastnila aukce, při první možné příležitosti přihodila částku 3 230 000 Kč, z čehož vyplynulo nejvyšší podání ve výši 6 430 000 Kč. Přes úvahy žalované o tom, že se mohlo jednat o záměr, považuje soud za prokázané, že se z její strany jednalo o chybu, že jejím úmyslem bylo skutečně přihodit částku 30 000 Kč. Tento závěr plyne jak z věrohodné výpovědi žalobkyně, tak i z okamžité následné reakce, kdy její zástupce kontaktoval aukční společnost s požadavkem, aby tento příhoz byl anulován. Vzhledem ke kontextu není v zásadě žádný prostor k pochybnostem o úmyslu žalobkyně přihodit pouze částku 30 000 Kč. Potvrzuje to ostatně i komunikace mezi žalobkyní a jejím poradcem obsahující poznámku s doporučením jít na částku 4 100 000 Kč. Z uvedeného skutkového tvrzení je však třeba učinit přiléhavý právní závěr. 5. Žalobkyně odkazovala na ust. § 551 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) upravující zdánlivé právní jednání. Právní teorie definuje právní jednání jako projev vůle, který směřuje k vyvolání právních následků, je založeno na jednotě vůle a jejího projevu, základním pojmovým znakem každého právního jednání je projev vůle. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Vůle je vnitřní psychický stav jednajícího k zamýšlenému právnímu jednání, je založena na tom, jaké právní následky chce vyvolat. V posuzované věci je zcela evidentní, že žalobkyně projevila svým jednáním vůli zúčastnit se aukce, učinit vyšší podání, aby mohla dosáhnout úspěchu. Její vůle tedy nepochybně k učinění vyššího podání směřovala. Pokud projevila svou vůli nevědomky nebo nedopatřením jiným způsobem, než ve skutečnosti zamýšlela, nejde o nedostatek vů