9 C 60/2022-20 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl žalobkyní vznesený nárok na úhradu dlužného pojistného za období od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021 a poplatku. Žalobkyně odkázala na smlouvu [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne 6. 11. 2018, jejímž předmětem bylo FLEXI životní pojištění. Žalobkyně doložila listinné důkazy prokazující opodstatněnost žalobního nároku. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu, a poučil ji, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o FLEXI životním pojištění má soud za prokázané, že dne 6. 11. 2018 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva s pojistným ve výši 1 085 Kč měsíčně a účinností od 1. 1. 2019. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti, proto byla žalobkyní upomínána a zároveň byla upozorněna na možný zánik pojištění. Na tuto výzvu nereagovala a smlouva tak zanikla ke dni 1. 4. 2021 pro neplacení pojistného. Dlužné období, po které nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021. Dne 2. 9. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva, na níž žalovaná nijak nereagovala. Soud věc posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila pojistné podle výše uvedené pojistné smlouvy uzavřené dne 6. 11. 2018 za pojistné období od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021 v částce 5 461 Kč a poplatek v částce 350 Kč a 300 Kč, uložil jí soud tuto povinnost tímto rozsudkem, a to včetně žalovaných úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle uvedeného právního předpisu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.