9 C 73/2022-11 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne 17. 12. 2019 při jízdě na lince hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu, žalovaná však požadované nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 6. 2020 právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [anonymizováno] [územní celek], a. s. postoupil pohledávku žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podaném návrhu, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 17. 12. 2019 zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to na lince autobusu [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému vyplývají z přepravních podmínek dopravce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 6. 2020 právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [anonymizováno] [územní celek], a.s. postoupil pohledávku žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávek. Současně byla žalované zaslána také výzva k plnění ze dne 15. 7. 2020. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, dle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Výši přirážky stanoví přepravce v dopravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 2 úkony právní služby po 200 Kč a 1 úkon právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH. Celkem náklady řízení představují částku 1 368 Kč.